Hledáme šikovné lektory pro portál Knihovny.cz

Pro podzimní sérii workshopů o centrálním portálu knihoven (CPK – Knihovny.cz) hledáme lektory, kteří provedou účastníky po portálu a seznámí je s jeho fungováním a vývojem.

hledáme lektora

Příprava lektorů proběhne na začátku září. Práce bude kromě lektorské přípravy obnášet realizaci workshopů v krajských městech a jejich následnou evaluaci.

Očekáváme výbornou orientaci v online prostředí a komunikativní dovednosti. Zkušenosti se vzděláváním jsou výhodou. Lektorský honorář bude vyplacen formou DPP. Strukturovaný životopis a motivační dopis zasílejte do 30.6. 2016 na veronika.trachtova@mlp.cz.

Knihovna jako značka: fotoreportáž z Nizozemska

Obr. 10Budovat jednu společnou značku může pro knihovny znamenat cestu, jak se efektivně a jednodušeji zviditelnit na veřejnosti, jak dosáhnout lepší spolupráce mezi knihovnami navzájem nebo jak ušetřit a snížit náklady na grafiku a výrobu propagačních materiálů. Příkladem mohou být nizozemské veřejné knihovny, většina z nich totiž od roku 2009 používají jednotný vizuální styl spojený se značkou de Bibliotheek (v překladu Knihovna). Autorkou fotoreportáže je Pavlína Kolínová.

Obr. 1Obr. 1 Logo nizozemské sítě veřejných knihoven de Bibliotheek je vyvedeno v národní oranžové barvě a svým oblým trojúhelníkovým tvarem připomíná trsátko.

Obr. 2Obr. 2 Modulární struktura umožňuje přizpůsobit logo pro různé události, produkty, služby nebo knihovní koncepty. Na tomto příkladu personalizované logo Knihovny na nádraží v Haarlemu.

Obr. 3Obr. 3 Vizuální styl zpracovávají celkem tři grafické manuály. Ten první se věnuje základním pravidlům užívání loga, barvám, typografii, udává tonalitu značky a ukazuje praktické příklady použití značky – například široké spektrum firemních tiskovin od hlavičkového papíru přes obálky a vizitky až po šablonu powerpointové prezentace.

Obr. 4Obr. 4 Čtenáři se nejčastěji setkají se značkou na propagačních tiskovinách, jako jsou informační letáky, brožury, kulturní programy nebo plakáty.

Obr. 5Obr. 5 Reklamní předměty s logem de Bibliotheek, v nabídce jsou mimo jiné i kelímky na kávu, deštníky nebo potahy na sedla jízdních kol.

Obr. 6Obr. 6 Veškeré tiskoviny a předměty se společným logem mohou knihovny objednat a zakoupit přes centralizovaný portál www.landelijkehuisstijl.nl.

Obr. 7Obr. 7 Značka má samostatný grafický manuál vizuálního stylu pro děti a mládež ve věku 0–15+ let, zde grafické zpracování piktogramů pro děti ve věku 8–12 let.

Obr. 8Obr. 8 Grafické zpracování ilustrací pro mládež ve věku 12+ a 15+ let.

Obr. 9Obr. 9 Třetí grafický manuál se zabývá prezentací značky v online prostředí a představuje jednotnou šablonu webových stránek, zde na příkladu Městské knihovny v Haarlemu.

Obr. 10Obr. 10 Příklad využití venkovního označení knihovny formou vlajek, Městská knihovna v Haarlemu.

Obr11Obr. 11 Použití loga na rolovacím banneru v interiéru, Městská knihovna v Amstelveenu.

Obr12kopieObr. 12 Jednotný vizuální styl se promítá také do interiérů knihoven, např. v Knihovně na nádraží v Haarlemu jsou regály zpracovány v dominantní oranžové barvě značky.

Obr. 13 kolážObr. 13 Personalizované logo de Bibliotheek na samolepkách a čárových kódech, kterými označila svůj knihovní fond Knihovna na nádraží v Haarlemu.

Obr. 14 HagObr. 14 Velké veřejné knihovny, které budují svou značku pomoci vlastního loga, se prozatím k jednotnému vizuálnímu stylu de Bibliotheek nepřipojují, ale spolupracují na společných akcích a kampaních. Příkladem může být Městská knihovna v Haagu.

Obr. 15Obr. 15 Nová knihovna v Almere patří mezi nejmladší knihovny v Nizozemsku, přestože se prezentuje jednoduchým typografickým logem, definují její vizuální styl od grafického studia Thonik různobarevné kruhy a puntíky.

Obr. 16Obr. 16 Vizuální identitu Městské knihovny v Amsterdamu zpracovalo rovněž grafické studio Thonik, logo s názvem knihovny připomíná knižní hřbet a jeho barvy odkazují ke třem barvám amsterdamské městské vlajky – bílé, černé a červené.

11 pohádek o PR: 1. Co vlastně jsou Public Relations?

Přinášíme vám první článek Věry Ondřichové z cyklu JEDENÁCTERO POHÁDEK O PUBLIC RELATIONS, který vychází v časopisu Čtenář, a který zde s laskavým svolením redakce publikujeme.

“Já vás celé pozorně dopoledne poslouchala, ale až se mě večer manžel zeptá, co to je to PR, stejně nebudu vědět, co mu říct.” Propagace? Komunikace? Vztahy s veřejností?

POHÁDKA PRVNÍ: Co to tedy vlastně je PR?

Když se někomu narodíme nebo někdo se nám narodí, je mezi námi vztah. Je dán rodinným poutem, ale rozvíjí se každodenním kontaktem, denní péči, jistotou, s jakou je o nás pečováno, roztomilostí nebo oddaností, kterou vidíme v očích druhého člověka.

My lidé ale máme vztahy i s lidmi, s kterými nás neváže příbuzenství. Můžeme se zamilovat, můžeme někoho velmi milovat, můžeme se s někým spřátelit. Ze začátku mezi námi žádná vazba není, ale postupem doby vznikne nitka. Nitka postupně sílí. Čím sílí? Tím, co spolu prožijeme. Tím, že se podržíme v problémech. Tím, že se posloucháme. Tím, že se víc a víc známe… Milionem věcí se postupem doby může stát, že z nitky je tlustý provaz a nakonec možná drátem vyztužené lano. Přátelství roste a roste a my neuvažujeme, co pro druhého člověka ještě udělat, aby bylo lano tlustější a pevnější. Děláme to intuitivně – cit uvnitř nám velí druhého poslouchat, usmát se, i když máme špatnou náladu, zavolat.

Krom rodiny a přátel je na světě ještě množství dalších lidí. Třeba moje nová paní sousedka. Je jí jistě k 80, má invalidní dceru, syna v Bejrútu, ohromnou zahradu. A taky vlastní pozemek pod mým oknem, který já bych výhledově ráda odkoupila – a nebo aspoň měla možnost tu a tam využívat, třeba až budu rekonstruovat svůj dům. Právě jsem se přistěhovala, není mezi námi ani nitka vztahu. Ale já bych ráda, aby mezi námi bylo aspoň nějaké vlákno. Abych – až bude potřeba –k ní nešla jako cizí ženská, ale jako důvěryhodná dáma ze sousedství. A tak přemýšlím, co pro paní sousedku mohu udělat hezkého. Trošku mi to jde samo – my lidé vlastně rádi děláme drobné laskavosti pro druhé a slušnost i cit nám velí laskavosti druhých oplácet. A trošku to dělám záměrně, protože mi dává smysl mít dobré vztahy i na základě náhodného sousedství.

Co mohu udělat pro to, abych pro ni byla důvěryhodná, milá osoba?

  • Jít se představit,
  • později nabídnout pomoc,
  • nabídnout přebytky z úrody,
  • svézt do města autem,
  • povídat si, zajímat se,
  • nabídnout vyjednocené sazeničky…

Když budu pozorovat a poslouchat, přijdu na leccos, co paní sousedka řeší za problémy či co by jí mohlo udělat radost. A protože mám touhu, aby nitka našeho vztahu sílila, všímám si, nabízím, činím.

A to je PR.

Rozvíjím vztahy s nějakým záměrem (být v očích sousedky milá a důvěryhodná) a dle nějakého plánu (nabídnout, svézt, povídat).

Řeším-li PR v organizaci, v knihovně, dělám prakticky to samé – uvědomuji si, s kým chci vztahy rozvíjet, zkoumám, jaké zájmy a potřeby má, přemýšlím, proč a jak vztah navázat a čím rozvíjet. A pak to dělám. Komplikuje mi to pouze fakt, že ani na každé straně toho vztahu není jediná osoba, ale různě velké až ohromné množství lidí. Co s tím si povíme v jedné z dalších pohádek.

—-

Nechcte si cyklus článků o PR číst se zpožděním? Objednejte si předplatné Čtenáře – měsíčníku pro knihovny.