Knihovny jako místa vzdělávání – společné roční komunikační téma knihoven

Knihovny se již několik let snaží změnit pohled společnosti na jejich roli, kterou mohou hrát v životě obce nebo města. Pracovní skupina pro Prioritu 6, která se zabývá komunikací knihoven, pro letošní rok zvolila nový přístup, protože veřejné mínění lze efektivněji ovlivnit, pokud si knihovny vyberou jedno téma, které bude tvořit roční komunikační linku.

Pro rok 2020 bylo s ohledem na kulaté výročí J. A. Komenského vybráno téma knihovny jako nepostradatelná součást neformálního vzdělávání.

 

Společenskou relevanci a aktuálnost tématu potvrdil i ministr kultury Lubomír Zaorálek, když řekl: “Nikdy jsem nepochyboval o tom, jak důležitou roli hrají knihovny v moderní společnosti – jak důležitými nástroji jsou pro uchování národní paměti a identity, pro výchovu nových generací nejen k pravidelné četbě, ale především ke kritickému myšlení. … (Knihovna) by měla být místem setkávání, ve kterém společně můžeme poznávat svět.”

Jak se zapojit?

Chcete se zapojit? Je to jednoduché, níže nabízíme několik možností, jak téma připomenout i v komunikaci vaší knihovny.

  1. Tisková zpráva – rozešlete v lednu tiskovou zprávu spolupracujícím médiím nebo zřizovateli, kterou na téma upozorníte; text si upravte vaší knihovně na míru (např. doplňte pozvánky na vzdělávací akce, které vaše knihovna pořádá, nebo očekávané události v nadcházejícím roce). Návrh tiskové zprávy ke stažení.
  2. Březen měsíc čtenářů – uspořádejte a zaregistrujte do národní kampaně akce, které se vztahují ke vzdělávání v knihovnách; nebojte se ani netradičních témat, jako je učení se dovednostem – od worskshopů pro začínající spisovatele, přes trénování paměti, nové technologie (ozoboti, tablety), až po tradiční, ale mizející, ruční práce – šití, pletení, háčkování, zdobení kraslic; k činnosti připravte výběr tematické literatury a zajímavých webů nebo historických titulů z Krameria. Leden a únor využijte k tomu, že se zeptáte uživatelů, co by se v knihovně chtěli naučit.
  3. Týden knihoven – připomeňte školám, že knihovna je relevantní partner ve vzdělávání; například nabídkou vhodných titulů pro různé věkové skupiny čtenářů (seznamy „doporučeno knihovníky“ budou v průběhu roku dostupné na portále Knihovny.cz). Zapojte se po Týdnu knihoven i do CodeWeeku a zpřístupněte základy programování veřejnosti.
  4. Jan Ámos Komenský – podívejte se na stránky Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského a zapojte se do aktivit, které v souvislosti s výročím připravují.
  5. Síťování – uspořádejte v knihovně neformální setkání všech, kteří jakýmkoli způsobem vzdělávají veřejnost, včetně pedagogů formálního vzdělávání (zástupci škol) ve vaší obci, nebo blízkém okolí; připravte si sérii otázek, které povedou k odpovědím, jak by si hráči mohli vzájemně pomoci, požádejte partnery o krátkou prezentaci jejich dobré praxe, nezapomeňte na malé pohoštění a na pozvánku pro zástupce z radnice. Metodika pro síťovní knihoven s partnery je v přípravě a bude zde ke stažení v dohledné době.
  6. Ověřeno – zapojte se do tažení proti fake news a nabídněte interaktivní formát worskhopu; deFacto workshop učí děti mediální sebeobraně; více na bit.ly/deFacto1.

Na Facebooku Sdružení knihoven ČR najdete také přání knihovnám pro tematický rok vzdělávání od Tomáše Řeháka, ředitele Městské knihovny v Praze.

TIP: Inspiraci pro to, jak dělat věci jinak, můžete načerpat třeba na konferenci Do černého, která se koná 27. 1. 2019 v Praze.

TIP: Rok 2021 bude ve znamení knihoven a SDGs, tedy cílů dlouhodobě udržitelného rozvoje v prostředí knihoven. Jak ho relevantně naplnit můžete začít přemýšlet už teď.

(Ne)uvěřitelná knihovna se nebojí změny

CASLIN 2019, 6. – 10. 10. 2019, Železná Ruda

Mezinárodní seminář CASLIN vystavuje své účastníky výzvám. Práce probíhá ve skupinách, čas na splnění jednotlivých kroků je omezený a témata sice úzce souvisí s knihovnami, ale ne vždy se jedná o témata čistě oborová. Často tak splnění úkolu vyžaduje po účastnících vystoupení z osobního komfortu a ani 24. ročník semináře nebyl výjimkou.

Tematicky se CASLIN zaměřil na komunikaci knihoven. Knihovny jsou sice pro všechny, ale pro účely CASLINu byl výčet cílových skupin zúžen na skupinu stakeholdeři (= lidé, kteří mohou ovlivnit činnost knihovny, jako jsou starostové, ředitelé organizací apod.), mladí dospělí a lidé ve středním věku. Účastníci se v rámci programu seznámili se základy analýzy konkurenčního prostředí, zkusili si přípravu a realizaci terénního průzkumu, přemýšleli o tom, jak připravit efektivní komunikační kampaň a přesvědčili se, jak snadno lze podlehnout svodům zdánlivě jednoduchých řešení.

Závěry letošního CASLINu byly zaznamenány do tezí, které shrnují doporučení, co mohou knihovny dělat pro to, aby zůstaly relevantními organizacemi pro své uživatele, širokou veřejnost i zřizovatele. Podstata je ukryta v knihovnách samotných, v tom, jak na činnosti a výsledky organizace nahlížejí zaměstnanci, a jak jsou ochotni změnit své zaběhnuté a osvědčené postupy. Tedy v jejich otevřenosti novinkám, ochotě k tomu dělat věci jinak a nebát se změny.

Teze pro (ne)uvěřitelnou knihovnu

Aktivně vyhledává a oslovuje skupiny, které ji nevyužívají. Žádná z uživatelských skupin a jejich potřeb nesmí zůstat stranou. Realizuje průzkumy (ne)uživatelských potřeb, ptá se, analyzuje potřeby cílových skupin a soustředí se na design a inovace služeb.  Hledá nové cesty (komunikace, služeb, financování,…). Nebojí se přizpůsobovat své tradiční role digitální době a dělat věci, které nedělá nikdo jiný.

Vysvětluje komunikační strategii směrem k zaměstnancům, připravuje je na změnu a vzdělává je v oblasti komunikace (zejména sociální). Zaměstnanci tak knihovny přijímají stálou proměnu knihovny a aktivně jí napomáhají. Pravidelně analyzuje správnost/platnost toho, co dělá a klade si otázku, zda jsou její služby aktuální a pro zvolené cílové skupiny relevantní.

Předpokladem úspěšné komunikace je hledání lídrů, spojenců a inspirace mimo knihovnu s cílem inovovat prostory, služby a posouvat myšlení knihovny. Vhodní lídři a spojenci inspirují a přitahují další. Uživatelé se nesmí cítit příliš svázáni pravidly, knihovna nejsou knihy, knihovnu tvoří lidé pro lidi.

Prosazuje své zájmy i tam, kde se to dnes systematicky neděje. Nejde o jednorázovou komunikační kampaň, ale o dlouhodobý proces aktivní advokacie. Knihovna informuje zřizovatele o PR strategii a kampaních a vtahuje je do rozhodování a inovace služeb. Usiluje o to, aby zřizovatelé věděli, proč je knihovna pro obec důležitá. Cílem je, že zřizovatelé vědí, jak vypadá a co nabízí knihovna 21. století.

Více o semináři CASLIN se dozvíte na stránce https://www.caslin.net .

Ze závěrečných dokumentů semináře CASLIN zpracovala: Lenka Hanzlíková (členka přípravného výboru, Městská knihovna v Praze)

Novinky z příprav nové koncepce rozvoje knihoven

Podzimní výjezdní zasedání Ústřední knihovnické rady (ÚKR), poradního orgánu ministra kultury, obsahovalo tři zásadní body. Návštěvu ministra kultury Lubomíra Zaorálka, volbu nového předsedy a jednání o Koncepci rozvoje knihoven na další období.

Stavíme, rekonstruujeme, revidujeme

Ministr Lubomír Zaorálek se osobně zúčastnil úvodní části jednání ÚKR, která funguje jako poradní orgán ministra kultury, aby s členkami a členy debatoval o tom, co české knihovnictví pálí. Kromě platů to jsou také stavby a rekonstrukce knihoven na krajské a národní úrovni. Ministr Zaorálek vyjádřil přesvědčení, že stavba tzv. Černé kostky pro Moravskoslezskou vědeckou knihovnu má velkou šanci na realizaci a přislíbil, že se bude věnovat i rozhodnutím, která byla učiněna v souvislosti s rekonstrukcí Národní knihovny v areálu Klementina. Výsledky rekonstrukce barokní památky jasně ukazují, že novostavba budovy pro Národní knihovnu ČR je nutností.

Ministr také po vyslechnutí argumentů souhlasil s posunem termínu pro předložení nového textu Koncepce rozvoje knihoven 2021-2027 vládě ČR. Koncepce je zásadním dokumentem, který ukazuje směr rozvoje všem českým knihovnám. Zaslouží si tak větší revizi struktury i témat, a to na základě měnící se společnosti a potřeb uživatelů. Slovy bývalé prezidentky IFLA Claudie Lux: „Musíme dělat knihovny tak, aby byly schopné reagovat na potřeby lidí v každé fázi jejich života.“ 

Koncepce rozvoje knihoven na další období bude připravována v průběhu zimy 2019 a brzkého jara 2020 tak, aby vládě mohl být dokument předložen v průběhu jara 2020. O novinkách vás budeme informovat.

Celoživotní vzdělávání jako výzva a nový předseda ÚKR

Celoživotní vzdělávání je výzva, kterou knihovny mohou vzít za svou a učinit z ní své strategicky významné téma. Celoživotní vzdělávání je něco, co se s vysokou frekvencí objevuje ve vládních dokumentech, přisuzuje se mu vysoká priorita, ale reálně ho nikdo neřeší. Školství na to nemá kapacity a kultura k tomu zatím nemá mandát. I když už teď síť českých knihoven funguje jako síť center pro neformální celoživotní učení. Snaha bude napřena k formalizování stavu a lepší mezirezortní spolupráci.

Volba nového předsedy ÚKR proběhla zcela hladce a bez komplikací. Jednomyslně byl předsedou ÚKR zvolen Vít Richter. Vít Richter také z rukou ministra Zaorálka převzal ocenění Artis Bohemiae Amicis za celoživotní zásluhy a dlouhodobé šíření dobrého jména českého knihovnictví v České republice i v zahraničí. Gratulujeme!

Lenka Hanzlíková, hostka jednání

Strategie IFLA 2019-2024: Schopné a sjednocené knihovny pro vzdělanou a participativní společnost!

Na 85. generálním shromáždění IFLA v Aténách byla představena nová strategie IFLA pro období 2019-2024, která  zahrnuje čtyři zásadní směry aktivit, jež jsou:

  1. posílení významu knihoven na globální úrovni
  2. rozvoj a podpora profesionality našich služeb
  3. vzájemná spolupráce a posilování našeho knihovnického společenství
  4. optimalizace naší organizace

Vizí strategie jsou silné a sjednocené knihovny (i s knihovníky) podporující společnosti vzdělané, informované a umožňující účast všech občanů. Nová strategie ostatně také participativně vznikla, a to na základě celosvětové diskuse několika tisíc knihovníků v rámci iniciativy IFLA Global Vision.  Strategii a jednotlivé rozpracované klíčové aktivity pro její naplňování najdete zde: https://www.ifla.org/strategy

Za podklady děkujeme RNDr. Lence Pruckové, ředitelce Knihovny města Olomouc.

Proč jet na letošní konferenci Knihovny současnosti?

Konference Knihovny současnosti tradičně „otevírá“ knihovnickou sezonu tematických akcí a seminářů. Letošní, již 27. ročník, bude bilancovat stoletou existenci knihovnického zákona, bude pohlížet na sociální roli knihovny, ale také se zaměří na vzdělávání veřejnosti, celorepublikové projekty a moderní technologie.

V doprovodném programu pak bude jistě tahákem Laboratorium aneb Robotová dílna, a také kulatý stůl redaktorů Jsme v pressu!
A budou-li mít účastníci dost sil, mohou si vyběhnout protáhnout tělo na běhu Inforun.

Konference knihovny současnosti 2019 se koná ve dnech 10. – 12. září na Pedagogické fakultě univerzity Palackého. Pořadatelem je Sdružení knihoven ČR. Přihlášku a veškeré informace o programu najdete na webu SDRUKu.

Tak na viděnou v Olomouci!