Knihovny proti viru

Co mohou knihovny nabídnout, když jsou zavřené? Na portálu Knihovny.cz najdete nový rozcestník protiviru.knihovny.cz zjednodušující vyhledání elektronických zdrojů, které můžete zdarma a legálně číst, sledovat nebo poslouchat online nebo na svých čtečkách a mobilních zařízeních.

Zdroje jsou nabídnuty podle uživatelských kategorií: pro děti a mládež,  pro studenty VŠ, pro dospělé a pro seniory. Rozcestník odkazuje na další relevantní obsah, který se uživatelům může hodit, a je pravidelně aktualizován, protože relevantní online obsah nyní přibývá rychlým tempem.  A pod hashtagem #Knihovnyprotivirusoustřeďuje tým v MZK i další materiály, které mohou knihovny poskytnout.

Pozvání do kurzu Úvod do library advocacy pro veřejné knihovny

Pandemie staví i knihovny před nové výzvy. Lze předpokládat, že období nejistot a rozpočtových schodků bude vyžadovat ještě pečlivější přípravu komunikace s našimi zřizovateli i veřejností. Děkujeme redakci časopisu Duha a autorce článku Marice Hrubé za laskavé svolení s publikací tohoto článku i na tomto webu!

Vznik e-learningového kurzu Úvod do library advocacy pro veřejné knihovny reaguje na potřebu veřejných knihoven prosazovat své zájmy a obhajovat svoji existenci. Knihovna je stále více nucena objasňovat svému zřizovateli, že její role nespočívá pouze v půjčování knih a upozorňovat na svůj potenciál v oblastech jako je celoživotním vzdělávání, informační gramotnost, poskytování služeb e-governmentu a mnohé další.

Library advocacy se nabízí jako ucelená koncepce, která nabízí efektivní komunikační strategii. V prostředí českých veřejných knihoven není tento koncept příliš známý. Vzdělávací obsah kurzu čerpá převážně z materiálů organizace American Library Association, která je mezinárodním leaderem v oblasti library advocacy. K dalším zdrojům patří soubory Best Practice zahraničních knihoven, které již tento koncept do své praxe implementovaly.

Představení kurzu

Cílem připravovaného kurzu je představit základní principy library advocacy a usnadnit jeho možnou implementaci do prostředí českých veřejných knihoven. Kurz je připravován ve spolupráci se Studijní a vědeckou knihovnou Plzeňského kraje a vzniká za finanční podpory Ministerstva kultury, programu VISK 2 – Mimoškolní vzdělávání knihovníků. Přístupný je od ledna 2020 na elektronické platformě kurzy.knihovna.cz. Cílovou skupinou jsou vedoucí pracovníci a zaměstnanci veřejných knihoven. Kurz je tematicky strukturován do šesti modulů, závěrečná část každého modulu je určena k samostudiu.

Vzhledem k tomu, že koncept library advocacy není v České republice příliš známý, neexistuje k němu adekvátní český ekvivalent. Po konzultaci s Národní knihovnou ČR bude v tomto kurzu používán původní anglický termín library advocacy k označení konkrétní strategie, která vede k efektivnímu prosazování zájmů knihoven. Při uvádění konkrétních příkladů jejího praktického využití bude užíván termín obhajoba zájmů.

Obsah modulů

Úvodní modul představuje library advocacy jako komunikační strategii, která je založena na zviditelnění vytvořených hodnot před zřizovatelem a uživatelskou komunitou. V souladu s tímto principem nabízí library advocacy široké spektrum nástrojů a kampaní. Upozorněno je na jeho hlavní výhody, ke kterým patří ucelenost, finanční nenáročnost a snadná implementace.

Druhý modul charakterizuje první ze dvou směrů library advocacy. Jde o prosazování zájmů ze strany knihoven. Vychází se zde z principu, že library advocacy lze praktikovat na všech zaměstnaneckých úrovních. Velmi důležitý je průnik konceptu do organizační kultury knihoven, kdy se vzájemné sdílení hodnot promítá do neformálních vztahů zaměstnanců s uživateli.

Třetí modul definuje další směr library advocacy, který představuje obhajoba knihovny od zainteresovaných stran, tzv. stakeholderů. Zde je kladen důraz na aspekt vícevrstevného partnerství mezi knihovnou, uživatelskou komunitou a zřizovatelem. Knihovna tak získává nezaujaté hodnocení a tím je zvyšováno její komunikační úsilí. Modul obsahuje konkrétní návrhy pro výběr vhodného stakeholdera.

Čtvrtý modul popisuje význam hodnot pro komunikaci a efektivní argumentaci. Přináší praktická doporučení pro stanovení hodnot a navrhuje, jak nejlépe je prezentovat před uživatelskou komunitou a zřizovatelem. Věnuje se ekonomickým i neekonomickým aspektům hodnot, které sehrávají důležitou roli při vytváření komunikační strategie. Efektivní argumentační strategie je podle library advocacy založena na vhodné interpretaci, která ovlivňuje vnímání hodnot zřizovatelem. Konkrétně jde o zdůrazňování skutečnosti, že priority knihovny jsou zároveň prioritami uživatelské komunity. Tento argument lze doplnit konkrétními příklady přispění uživatelské komunitě. Statistické podklady je efektivnější používat k podpoře argumentů, nikoliv samostatně. Ke stanovení hodnot je vhodné klást otázky typu „kolik času ušetří vaše knihovna jednomu čtenáři?“ nebo „kolik peněz by stálo čtenáře využívání alternativních zdrojů?“

Tématem pátého modulu je použití library advocacy v oblasti financování. Nedostatečné finanční zajištění znamená v současnosti pro knihovny stěžejní problém, ze kterého se odvíjí celá řada problémů dílčích. Pro zefektivnění jejich řešení nabízí library advocacy návrh metodického postupu k oslovení zřizovatele a doporučuje konkrétní argumentační strategii, kterou lze při žádosti o zvýšení rozpočtu využít.

Obsahem posledního modulu je přehled metod, nástrojů a kampaní, které lze v library advocacy využít. Je zde představena např. metoda storytellingu, kdy se uživatelé písemně vyjádří k pozitivnímu přínosu knihovny do jejich běžného života. Zajímavou kampaní je také např. Library snapshot day, kdy se detailně zmapuje vybraný den provozu knihovny. Získaná data se potom graficky zpracují a prezentují před zřizovatelem a uživatelskou komunitou. Detailní informace a mnoho dalšího jsou od ledna 2020 přístupné na kurzy.knihovna.cz.

Literatura:

Advocacy. Canadian library association [online]. Ottawa: CLA, 2018 [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://cla.ca/cla-at-work/advocacy/

EWBANK, Ann Dutton a Ja Youn KWON. School library advocacy literature in the United State: An exploratory content analysis. Library and Information Science Research [online]. 2015, 37(3), 236-243 [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0740818815000547?via%3Dihub

SALÁNKI, Valeria. Organizational Culture and Communication in the Library A Study on Organizational Culture in the Lucian Blaga Central University Library Cluj. Philobiblon: Transylvanian Journal of Multidisciplinary Research in Humanities [online]. 2010, 15, 455-523 [cit. 2018-01-25]. ISSN 12247448. Dostupné z: http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?…

Library Advocacy Unshushed. EdX: Free online courses from the world’s best universities [online]. Cambridge, MA: EdX, 2017 [cit. 2017-05-11]. Dostupné z: https://www.edx.org/course/library-advocacy-unshushed-university-toronto…

American Library Association. The Campaign for America’s Libraries: Toolkit for Academic and Research Libraries [online]. Chicago: American Library Association, 2007 [cit. 2017-05-24]. Dostupné z: http://www.ala.org/advocacy/sites/ala.org.advocacy/files/content/advleg/…

MUCUNDORFEANU, Meda. The Key Role of Storytelling in the Branding Process. Journal of Media Research [online]. 2018, 11(1), 42-54 [cit. 2018-03-30]. DOI: 10.24193/jmr.30.3. ISSN 18448887. Dostupné z: http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,cookie,uid&db=e5h&AN=128323223&lang=cs&site=eds-live&scope=site

Zdroj článku:

HRUBÁ, Marika. Pozvání do kurzu Úvod do library advocacy pro veřejné knihovny . Duha: Informace o knihách a knihovnách z moravy [online]. 2019, 33(4) [cit. 2020-03-18]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/pozvani-do-kurzu-uvod-do-library-advocacy-pro-verejne-knihovny

Spolupráce knihoven s anketou Zlatý Ámos

Knihovny mají velký potenciál stát se zásadní součástí neformálního vzdělávání širší veřejnosti. Jak při podpoře čtenářství, tak ve vzdělávání dospělých mimo školní instituce mají knihovny co nabídnout. Proto navázaly partnerství se Zlatým Ámosem, anketou o nejoblíbenějšího učitele v ČR. Ocenění učitelé – Zlatí Ámosové by  se měli stát ambasadory knihoven, tj. prostředníky mezi knihovnami a veřejností.  Navázání spolupráce právě letos bylo nasnadě, neboť rok 2020 je zastřešen tématem: „Knihovny jako místa vzdělávání“. Zároveň je úloha knihoven ve vzdělávání i jedním ze stěžejních témat připravované Koncepce rozvoje knihoven a tomu odpovídá i projednávání užší spolupráce škol a knihoven.

Co je to Zlatý Ámos?

Zlatý Ámos je anketa o nejoblíbenějšího učitele České republiky, kterou založil Slávek Hrzal. Do letošního 27. ročníku ankety přihlásili žáci a studenti rekordních 92 pedagogů.  Celorepublikovému výběru Zlatých Ámosů předcházejí krajská kola ankety. Hlavní cenou je čestný titul Zlatý Ámos, jehož držitele vybírá porota. Další kategorií je Dětský Ámos, který uděluje porota složená z dětí ze škol, jež se dostaly do finále. Rovněž je možné získat titul Ámos Sympaťák, kde jsou určující hlasy zaslané prostřednictvím SMS. Na svého nositele čeká také cena Média Ámos, o níž rozhodují novináři přítomní na finálovém vyhlášení ankety, a EKO Ámos, jejíhož vítěze vybírají zástupci firmy EKO KOM, a. s. Celou anketu pořádá spolek Klub Domino, Dětská tisková agentura, z. s. 

Jak mohou knihovny spolupracovat se Zlatými Ámosy – doporučené aktivity:

Zlatý Ámos by se měl stát ambasadorem služeb knihovny směrem k žákům i ke kolegům. Pro spolupráci se Zlatým Ámosem je určena z každé krajské knihovny jedna kontaktní osoba, která má za úkol propojit obě organizace. 

Zlatý Ámos by mohl nebo měl být:

  1. tváří kampaně,
  2. aktivním účastníkem na knihovnických vzdělávacích akcích pro děti,
  3. iniciátorem setkávání učitelů v knihovnách, kde by se seznámili s možnostmi knihovny (zařazení programu knihovny do výukového programu školy),
  4. po seznámení s aktivitami knihovny propagátorem akcí v pedagogickém prostředí (i v dalších školách),
  5. tváří knihovny při zahájení literárních festivalů, akcí, projektů…

Knihovny mohou sloužit jako poradce při výběru vhodné doporučené četby pro různé věkové kategorie dětí (třídy) – lze nabídnout pedagogům, aby revidovali dle svého zaměření knihovní fond školních knihoven. Knihovny by měly být schopny učitelům – ambasadorům něco nabídnout: registraci zdarma, účast na akcích – např. přednášky zdarma, ev. knihovnický ples, školení, která pořádají, bezplatný prostor pro aktivity pedagoga (tj. i schůzky učitelů apod.), speciální prohlídka knihovny pro třídu Zlatého Ámose.

Další vzájemná spolupráce závisí na kapacitách a na vzájemné dohodě  mezi kontaktní osobou krajské knihovny a místním Zlatým Ámosem. A samozřejmě by knihovny měly informovat o spolupráci svého zřizovatele. 

Prioritou je síťování

V knihovně lze uspořádat neformální setkání všech, kteří se jakýmkoli způsobem podílejí na vzdělávání širší veřejnosti, včetně pedagogů formálního vzdělávání (zástupci škol) ve vaší obci, nebo blízkém okolí; připravte si sérii otázek, které povedou k odpovědím, jak by si partneři mohli vzájemně pomoci, požádejte partnery o krátkou prezentaci jejich dobré praxe. Nezapomeňte na malé pohoštění a na pozvánku pro zástupce z radnice. Nepodceňte tiskovou zprávu a fotodokumentaci z akcí!

Partnerství s anketou v obecné rovině

V nejbližší budoucnosti plánujeme s organizátory Zlatého Ámose vyjednávat o začlenění aktivní spolupráce učitele s knihovnou do hodnocení v rámci ankety. V jednání bude i účast zástupce knihoven na slavnostní korunovaci, která je součástí Kantorského plesu. 

Spolupráci knihoven a ankety Zlatý Ámos zaštítilo Sdružení knihoven České republiky.  

Kontaktní osobou pro Zlaté Ámose je vždy jeden zaměstnanec z krajské knihovny, který bude koordinovat spolupráci v rámci kraje. Pokud máte zájem o spolupráci, prosím kontaktujte buď krajského koordinátora nebo Vladimíru Buchtovou, která letošní ročník za knihovny koordinuje. Kontakt: vladimira.buchtova@svkhk.cz, 494 946 203

Kontaktní osoby v krajích:

Krajská knihovna Kontaktní osoba: Kontakt:
Severočeská vědecká knihovna v Ústí nad Labem Renata Zrníková zrnikova@svkul.cz
Městská knihovna v Praze Jana Hradilíková jana.hradilikova@mlp.cz
Krajská vědecká knihovna v Liberci Dana Petrýdesová petrydesova@kvkli.cz
Jihočeská vědecká knihovna, České Budějovice Petra Mašínová masinova@cbvk.cz
Krajská knihovna Vysočiny Jana Fialová fialova@kkvysociny.cz
Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje Martina Košanová kosanova.martina@svkpk.cz
Moravská zemská knihovna v Brně Martina Šmídová martina.smidtova@mzk.cz
Vědecká knihovna v Olomouci Michaela Heloňová michaela.helonova@vkol.cz
Středočeská vědecká knihovna v Kladně Jitka Hrušková hruskova@svkkl.cz
Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně Gabriela Winklerová winklerova@kfbz.cz
Krajská knihovna Karlovy Vary Andrea Bocková bockova@knihovnakv.cz
Krajská knihovna v Pardubicích Jitka Kyclová j.kyclova@knihovna-pardubice.cz
Studijní a vědecká knihovna Hradec Králové Michaela Hašková michaela.haskova@svkhk.cz
Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě Marcela Stehlíková stehlikova@svkos.cz

Zpracovala:  Vladimíra Buchtová; Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové

 

Výstupy z projektu „Poslání a role knihoven“

Během podzimu 2019 probíhala série workshopů s názvem „Poslání a role knihoven. Jejich aktivními účastníky byli „tahouni českého knihovnictví”, které předtím nominovali jejich kolegové z knihoven ve veřejné anketě. Do celého projektu se participativním způsobem zapojila více než stovka zaměstnanců knihoven ze všech krajů České republiky. Zapojeni byli zaměstnanci knihoven na různých pozicích, z knihoven různých typů a velikostí (od ředitelů velkých knihoven až po knihovníky ve službách v menších knihovnách).

Cílem workshopů bylo zmapovat prostředí českých knihoven proto, abychom následně mohli určit, kam by mělo české knihovnictví směřovat.  K tomu bylo využito metody tzv. Wardleyho map, která umožňuje dosáhnout celistvého náhledu na určitou problematiku a díky tomu získat možnost dělat lepší strategické tahy. Z diskusí nad mapami vyplynuly následující kroky, jež by v českých knihovnách bylo dobré uskutečnit.

Co potřebuje české knihovnictví

Poznatky jsme strukturovali do následujících 14 bodů, které shrnují možné strategické kroky, které mají potenciál posunout české knihovnictví.

  1. Potřebujeme se více zaměřit na oborové sdílení know-how a podpůrné procesy 
  2. Je třeba podpořit vznik jednotlivých koncepcí knihoven
  3. Knihovny by měly vytvářet příjemné a motivující prostředí pro práci
  4. V knihovnách by se měly vznikat nové pozice (jako např. fundraiser, dramaturg, networker, designer…)
  5. Potřebujeme poznávat naše stávající i budoucí uživatelé
  6. Je zapotřebí nadále podporovat komunitní zaměření knihoven
  7. Potřebujeme posílit marketing na státní i lokální úrovni
  8. Knihovník by měl být průvodce obsahem
  9. Měli bychom se více zaměřit na dopady naší činnosti, ne jen počty ve statistikách
  10. Je třeba podporovat síťování knihoven a jejich zaměstnanců
  11. Potřebujeme podporu vzdělávání v knihovnách i pro knihovny
  12. Je důležité zaměřovat se na nízkoprahovost knihoven
  13. Je nutné otevřít se změnám
  14. Neměli bychom zapomínat na knihy

Silné stránky knihoven

Během mapování jsme nacházeli silné stránky knihoven. Tyto silné stránky mohou být opěrným bodem pro další strategickou komunikaci a budování nového brandu. Zaznívalo především, že knihovny jsou skvělým prostorem pro setkávání, seberealizaci a kreativitu. Jejich výhoda spočívá především v inkluzivitě, neelitářství a přístupnosti, jelikož jsou dobře dostupné i pro obyčejné lidi v dané obci. Knihovníci jsou zároveň často přátelští lidé, připravení pomoci svým uživatelům. Nejsou to úředníci ani strážci ticha. Knihovna je místem, kde vznikají nové myšlenky, lidé se učí novým věcem a spolupracují. Knihovny slouží jako centrum soužití obce a zvyšují intelektuálnost jejích obyvatel. Pomáhají také zvyšovat emoční inteligenci a pocit vzájemnosti mezi lidmi. Nejde už tolik jen o knihy, ale o cíleně budovaný společenský prostor.

Výstupem ze všech workshopů je prezentace shrnující poznatky z jednotlivých workshopů.:

Můžete si také stáhnout a přečíst podrobnou závěrečnou zprávu: Poslani_role_zaverecna_zprava.pdf

Nebo si prohlédněte závěrečnou zprávu v ISSUU.

Nebo si můžete stáhnout a vytisknout plakát představující jednotlivé body (plakát ke stažení zde) :

Stáhněte si také příspěvky, které můžete snadno vložit na svůj Facebook:
(všechny obrázky najdete v této složce), nebo sdílejte příspěvek od SDRUK ČR:


 

Mapovacím workshopům předcházel kvalitativní výzkum formou sondážních rozhovorů s několika knihovníky, kteří zmiňovali jaké jsou podle nich hlavní funkce knihoven a čemu všemu může knihovna sloužit a pomáhat:

 

Poděkování:

Děkujeme i knihovnám, za poskytnutí prostoru:

     

 

Knihovny jako místa vzdělávání – společné roční komunikační téma knihoven

Knihovny se již několik let snaží změnit pohled společnosti na jejich roli, kterou mohou hrát v životě obce nebo města. Pracovní skupina pro Prioritu 6, která se zabývá komunikací knihoven, pro letošní rok zvolila nový přístup, protože veřejné mínění lze efektivněji ovlivnit, pokud si knihovny vyberou jedno téma, které bude tvořit roční komunikační linku.

Pro rok 2020 bylo s ohledem na kulaté výročí J. A. Komenského vybráno téma knihovny jako nepostradatelná součást neformálního vzdělávání.

 

Společenskou relevanci a aktuálnost tématu potvrdil i ministr kultury Lubomír Zaorálek, když řekl: “Nikdy jsem nepochyboval o tom, jak důležitou roli hrají knihovny v moderní společnosti – jak důležitými nástroji jsou pro uchování národní paměti a identity, pro výchovu nových generací nejen k pravidelné četbě, ale především ke kritickému myšlení. … (Knihovna) by měla být místem setkávání, ve kterém společně můžeme poznávat svět.”

Jak se zapojit?

Chcete se zapojit? Je to jednoduché, níže nabízíme několik možností, jak téma připomenout i v komunikaci vaší knihovny.

  1. Tisková zpráva – rozešlete v lednu tiskovou zprávu spolupracujícím médiím nebo zřizovateli, kterou na téma upozorníte; text si upravte vaší knihovně na míru (např. doplňte pozvánky na vzdělávací akce, které vaše knihovna pořádá, nebo očekávané události v nadcházejícím roce). Návrh tiskové zprávy ke stažení.
  2. Březen měsíc čtenářů – uspořádejte a zaregistrujte do národní kampaně akce, které se vztahují ke vzdělávání v knihovnách; nebojte se ani netradičních témat, jako je učení se dovednostem – od worskshopů pro začínající spisovatele, přes trénování paměti, nové technologie (ozoboti, tablety), až po tradiční, ale mizející, ruční práce – šití, pletení, háčkování, zdobení kraslic; k činnosti připravte výběr tematické literatury a zajímavých webů nebo historických titulů z Krameria. Leden a únor využijte k tomu, že se zeptáte uživatelů, co by se v knihovně chtěli naučit.
  3. Týden knihoven – připomeňte školám, že knihovna je relevantní partner ve vzdělávání; například nabídkou vhodných titulů pro různé věkové skupiny čtenářů (seznamy „doporučeno knihovníky“ budou v průběhu roku dostupné na portále Knihovny.cz). Zapojte se po Týdnu knihoven i do CodeWeeku a zpřístupněte základy programování veřejnosti.
  4. Jan Ámos Komenský – podívejte se na stránky Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského a zapojte se do aktivit, které v souvislosti s výročím připravují.
  5. Síťování – uspořádejte v knihovně neformální setkání všech, kteří jakýmkoli způsobem vzdělávají veřejnost, včetně pedagogů formálního vzdělávání (zástupci škol) ve vaší obci, nebo blízkém okolí; připravte si sérii otázek, které povedou k odpovědím, jak by si hráči mohli vzájemně pomoci, požádejte partnery o krátkou prezentaci jejich dobré praxe, nezapomeňte na malé pohoštění a na pozvánku pro zástupce z radnice. Metodika pro síťovní knihoven s partnery je v přípravě a bude zde ke stažení v dohledné době.
  6. Ověřeno – zapojte se do tažení proti fake news a nabídněte interaktivní formát worskhopu; deFacto workshop učí děti mediální sebeobraně; více na bit.ly/deFacto1.

Na Facebooku Sdružení knihoven ČR najdete také přání knihovnám pro tematický rok vzdělávání od Tomáše Řeháka, ředitele Městské knihovny v Praze.

TIP: Inspiraci pro to, jak dělat věci jinak, můžete načerpat třeba na konferenci Do černého, která se koná 27. 1. 2019 v Praze.

TIP: Rok 2021 bude ve znamení knihoven a SDGs, tedy cílů dlouhodobě udržitelného rozvoje v prostředí knihoven. Jak ho relevantně naplnit můžete začít přemýšlet už teď.