Archiv štítku: dobrá praxe

Knihovny jako kreativní centra – best practices z Austrálie

Zdroj: The Impact of Libraries as Creative Space (2017)

V australském státu Queensland od roku 2013 běží projekt Knihovny jako kreativní prostor a vyhodnocení tohoto projektu si pro inspiraci můžete nyní přečíst ve zprávě o projektu Libraries as Creative Spaces. 

Zpráva vyhodnocuje, jaký vliv má podpora knihoven jako kreativních center, přičemž rozvoj knihoven v této oblasti podpořily i granty v rámci realizace vize queenslandských knihoven do roku 2017. Poskytuje nám tak pohled na metodologii vyhodnocení: zda a jaký dopad má vznik kreativních center na místní komunitu, v čem jsou přínosné a také, v jakých dalších oblastech mohou knihovny podporovat kreativní aktivity. Kromě toho získáte přehled o konkrétních aktivitách, které knihovny v Queenslandu realizují. A uklidňující poselství zprávy je, že podpora kreativity nutně neznamená bohaté technologické vybavení (i když jej samozřejmě nevylučuje).  Celý příspěvek

Nizozemská inspirace 3: retail concept

Vracíme se potřetí do prostředí veřejných knihoven v Nizozemsku, které budují své služby na spolupráci a prezentují se pod společnou značkou Knihovna. Ruku v ruce s moderními službami jdou interiéry samotných knihoven, které v duchu prodeje a marketingu sledují trend stavění fondu proaktivním a zákaznicky atraktivním způsobem.

Spokojenost čtenářů především

Nový přístup k prezentaci fondu nazývají tamní knihovníci jako retail concept (v překladu prodejní pojetí), ten v sobě spojuje principy z prodejního prostředí a marketingu, přičemž na pomyslném vrcholu této myšlenky není nic menšího než spokojenost návštěvníků knihovny při výběru knih – a s ní souvisí jednodušší prezentace a snazší dostupnost fondu. Část fondu je v regálech vystavena frontálně, to znamená, že obálky knih jsou prezentovány zcela zřetelně čelem k návštěvníkovi.

Prezentace novinek v Městské knihovně v Amstelveenu

Prezentace novinek v Městské knihovně v Amstelveenu

Celý příspěvek

Nizozemská inspirace 2: Branding knihoven

Obr. 1Nizozemské veřejné knihovny vystupují již několik let pod společnou tváří a vizuálním stylem Knihovna, jak vypadá její použití v praxi jste mohli vidět ve fotoreportáži Knihovna jako značka. Co vedlo k jejímu založení a jak se značka vyvíjí dnes? Více v následujícím příspěvku.

Nová infrastruktura

Impulsem pro vývoj a zavedení značky de Bibliotheek (v překladu Knihovna) bylo vytvoření jednotné digitální informační infrastruktury, kterou iniciovala nizozemská vláda a tamní Ministerstvo školství, kultury a vědy. V roce 2009 tak vznikla Národní digitální knihovna, která na adrese www.bibliotheek.nl umožňuje přístup k fondům veřejných knihoven. Celý projekt zašťituje Asociace veřejných knihoven v Nizozemsku (Vereniging Openbare Bibliotheken), respektive portál udržuje a vyvíjí Nadace Bibliotheek.nl (Stichting Bibliotheek.nl), jedna z dílčích organizací asociace. Souběžně se vznikem digitální knihovny vznikl ve spolupráci knihoven a knihovnických organizací nový vizuální styl, značka či firemní identita veřejných knihoven, která je s digitální knihovnou neoddělitelně spojena. Celý příspěvek

Nizozemská inspirace 1: Fotoreportáž Knihovna jako značka

Obr. 10Budovat jednu společnou značku může pro knihovny znamenat cestu, jak se efektivně a jednodušeji zviditelnit na veřejnosti, jak dosáhnout lepší spolupráce mezi knihovnami navzájem nebo jak ušetřit a snížit náklady na grafiku a výrobu propagačních materiálů. Příkladem mohou být nizozemské veřejné knihovny, většina z nich totiž od roku 2009 používají jednotný vizuální styl spojený se značkou de Bibliotheek (v překladu Knihovna). Autorkou fotoreportáže je Pavlína Kolínová.

Obr. 1Obr. 1 Logo nizozemské sítě veřejných knihoven de Bibliotheek je vyvedeno v národní oranžové barvě a svým oblým trojúhelníkovým tvarem připomíná trsátko.

Obr. 2Obr. 2 Modulární struktura umožňuje přizpůsobit logo pro různé události, produkty, služby nebo knihovní koncepty. Na tomto příkladu personalizované logo Knihovny na nádraží v Haarlemu.

Obr. 3Obr. 3 Vizuální styl zpracovávají celkem tři grafické manuály. Ten první se věnuje základním pravidlům užívání loga, barvám, typografii, udává tonalitu značky a ukazuje praktické příklady použití značky – například široké spektrum firemních tiskovin od hlavičkového papíru přes obálky a vizitky až po šablonu powerpointové prezentace.

Obr. 4Obr. 4 Čtenáři se nejčastěji setkají se značkou na propagačních tiskovinách, jako jsou informační letáky, brožury, kulturní programy nebo plakáty.

Obr. 5Obr. 5 Reklamní předměty s logem de Bibliotheek, v nabídce jsou mimo jiné i kelímky na kávu, deštníky nebo potahy na sedla jízdních kol.

Obr. 6Obr. 6 Veškeré tiskoviny a předměty se společným logem mohou knihovny objednat a zakoupit přes centralizovaný portál www.landelijkehuisstijl.nl.

Obr. 7Obr. 7 Značka má samostatný grafický manuál vizuálního stylu pro děti a mládež ve věku 0–15+ let, zde grafické zpracování piktogramů pro děti ve věku 8–12 let.

Obr. 8Obr. 8 Grafické zpracování ilustrací pro mládež ve věku 12+ a 15+ let.

Obr. 9Obr. 9 Třetí grafický manuál se zabývá prezentací značky v online prostředí a představuje jednotnou šablonu webových stránek, zde na příkladu Městské knihovny v Haarlemu.

Obr. 10Obr. 10 Příklad využití venkovního označení knihovny formou vlajek, Městská knihovna v Haarlemu.

Obr11Obr. 11 Použití loga na rolovacím banneru v interiéru, Městská knihovna v Amstelveenu.

Obr12kopieObr. 12 Jednotný vizuální styl se promítá také do interiérů knihoven, např. v Knihovně na nádraží v Haarlemu jsou regály zpracovány v dominantní oranžové barvě značky.

Obr. 13 kolážObr. 13 Personalizované logo de Bibliotheek na samolepkách a čárových kódech, kterými označila svůj knihovní fond Knihovna na nádraží v Haarlemu.

Obr. 14 HagObr. 14 Velké veřejné knihovny, které budují svou značku pomoci vlastního loga, se prozatím k jednotnému vizuálnímu stylu de Bibliotheek nepřipojují, ale spolupracují na společných akcích a kampaních. Příkladem může být Městská knihovna v Haagu.

Obr. 15Obr. 15 Nová knihovna v Almere patří mezi nejmladší knihovny v Nizozemsku, přestože se prezentuje jednoduchým typografickým logem, definují její vizuální styl od grafického studia Thonik různobarevné kruhy a puntíky.

Obr. 16Obr. 16 Vizuální identitu Městské knihovny v Amsterdamu zpracovalo rovněž grafické studio Thonik, logo s názvem knihovny připomíná knižní hřbet a jeho barvy odkazují ke třem barvám amsterdamské městské vlajky – bílé, černé a červené.

—-

Z cyklu NIZOZEMSKÁ INSPIRACE Pavlíny Kolínové. Přečtěte si také další příspěvky:

Tajemství dobrého PR

Jak zvládají české knihovny komunikaci a public relations a kde se mohou inspirovat? Stáhněte si zdarma novou e-knihu Příklady dobré praxe PR v českých knihovnách. E-kniha obsahově navazuje na blogové příspěvky na webu pr. knihovna.cz, které celý rok pro knihovníky psala Věra Ondřichová. Texty pro e-knihu jsou rozšířené a doplněné na základě zpětné vazby z workshopů, které proběhly v krajských knihovnách v druhé polovině roku 2015.

E-book ke stažení zdarma ve formátu pdf

Další formáty (epub, prc pro Kindle) jsou ke stažení zdarma i bez přihlášení v katalogu Městské knihovny v Praze.