Archiv štítku: doporučujeme

První krůčky PR v Městské knihovně Tábor

V Městské knihovně Tábor mají od počátku dubna pracovníka PR. Pro začátek na 0,2 úvazku. Zeptáme se ředitelky Evy Měřínské za čtvrt roku, jaké to má výsledky. Zatím se můžeme podívat, co má paní knihovnice Libuše Turecká nově v popisu práce:

  • spravuje a aktualizuje kontakty na média,
  • připravuje měsíční – roční mediaplány k jednotlivým událostem,
  • kontaktuje novináře a píše tiskové zprávy,
  • aktivně vyhledává propagační příležitosti,
  • redakčně řídí web a blog knihovny,
  • spolu s kolegyní spravuje profil knihovny na Facebooku,
  • spravuje obrázky, fotografie, videa (zde zatím není moc co spravovat),
  • připravuje mailing pro novináře,
  • spolupracuje na mailingu pro čtenáře.

A hlavně – odchytává zadání paní ředitelky v oblasti komunikace s veřejností. Takže ředitelka už dlouze nepřemýšlí, jak propagovat novou službu – průkazku, na kterou si může vypůjčovat více osob. Zadává úkol Líbě a čeká na její výstupy, argumenty, návrhy.

Kde se Líba vzala? Líba studuje dálkově knihovnictví na ÚISK, pochází z Tábora a po tříleté zkušenosti v Městské knihovně v Praze začala pracovat v táborské knihovně. Když Líba přišla s tím, že si za téma bakalářské práce vybrala Marketingový audit veřejné knihovny v Táboře, Eva měla radost. A po pár dnech přemýšlení nabídla Líbě na část úvazku práci PR pracovníka knihovny.

Líbo, proč jste se rozhodla do toho jít? Co vás na nové práci přitahuje?

Liba TaborTéma marketingu a PR mě láká, už jsem předtím měla maličké zkušenosti se správou facebookové stránky a psaním PR článků na různé weby, tak jsem se ani nerozmýšlela. Přišlo mi to jako logický vývoj v mém profesním i osobním životě. Je to navíc práce, která nekončí tím, že za sebou zavřete dveře od kanceláře. Tím to právě začíná – je třeba sledovat okolní svět a případně hodnotit – bude se mi tahle zkušenost, vizuální vjem nebo hudba hodit k propagaci knihovny? Aha, tady tohle dělají tak a tak – jak to děláme my? A dalo by se na tom něco zlepšit?

A co od své nové pracovní pozice očekáváte?

Myslím, že větší část této práce bude spíš o správné komunikaci s veřejností, sbírání všech možných i nemožných kontaktů a informací, důslednosti v plnění zadaných termínů spíš než o tom mít a vymýšlet skvělé nápady jak na běžícím pásu. Uvidíme. Jak říká moje výborná mentorka: „Bude legrace!“

Eva může Líbě zatím nabídnout PR jen na dvě desetiny úvazku. Na zbylých osm desetin ji pořád potřebuje v oddělení zpracování knihovních fondů. Eva (i Líba) tuší, že dvě desetiny stačit nebudou. Ale jsou lepší než dosavadní nula.

Nová strategie skotských knihoven

Skotské knihovny mají novou strategii veřejných knihoven na nadcházející léta. Dokument s názvem Ambition and Opportunity: A Strategy for Public Libraries in Scotland 2015-2020 je dostupný online http://scottishlibraries.org/wp-content/uploads/2015/01/Strategy.pdf.

Jak se vám líbí? A mohla by být skotská strategie inspirací pro nově vznikají koncepci rozvoje českých knihoven?

Skotska strategie

Co si myslí čtenáři? A jak to zjistit?

Na výbornou práci se zpětnou vazbou se můžeme zajet podívat do Moravské zemské knihovny v Brně. Tedy, nemusíme tam jezdit. Nastudujeme si ji on-line. Bára Buchtová nám to bude komentovat.

„Když jsem před dvěma lety nastoupila do Moravské zemské knihovny, chtěla jsem získat víc zpětné vazby a podnětů od čtenářů,” vzpomíná Bára. Vzala „chci, aby“ lístečky, jak je již některé knihovny používaly, a upravila pro potřeby MZK. Přebarvila je, doplnila QR kódy a odkaz na on-line sběr zpětné vazby. Do každé studovny ke vchodu umístila nástěnku s tužkou a lístečky.

listecky mzk

Co se stalo? Reagoval někdo nebo bylo ticho?

„Lístečky je možné vhodit do schránky v přízemí u vchodu a nebo nalepit na nástěnku. Jak se na nástěnkách objevilo prvních pět, rozjelo se to. Lidé s námi začali mluvit.“

nastenka2„Není třeba se bát, že budete muset čtenářům všechna přání splnit. Už jen to, že vás zajímá, co si myslí, a že s nimi o jejich podnětech mluvíte, přijímají velice pozitivně,“ vysvětluje Bára. Čtenáři si nejvíc přáli, aby se rozšířila otevírací doba knihovny. Jiní chtěli přehlednější informační systém, skenery. V mnohém jim knihovna vyšla vstříc.

prani4

Čtenář: Chci, aby byly na toaletách držáky (poličky) na odložení knížek, moc by se hodilo!

O zkouškovém zavedli nedělní provoz, do každého patra doplnili přehlednou mapu fondu a brzy čtenáři „dostanou“ i skenery. Někdy uživatelé žádají něco, co už jim knihovna nabízí. Pak je na místě vstřícná odpověď s návodem, jak službu začít využívat.

prani respekt5

Jak je vidět na obrázcích výše i dalších příkladech, MZK všechny podnětné lístečky komentuje. Lísteček vyfotí, napíše svůj komentář, případně doplní doporučení, co dál.

Lístečky začaly dělat ještě něco, co na začátku nikdo nečekal. Začaly plnit pozitivním obsahem facebookovou stránku MZK. A to obsahem velmi oblíbeným, komentovaným a sdíleným. Správci firemních stránek na sociálních sítích se pořád zabývají obsahem. Co tam dát, aby se to líbilo, komentovalo, sdílelo?

A tady si ho sami uživatelé tvoří a sami pak nadšeně šíří. Ideální stav. No kdo to má?

Zdroje k tématu:

Původní kampaň I wish this was http://iwishthiswas.cc

Kampaň “Chci, aby tady” http://www.chciabytady.cz/

Jak téma uchopil projekt PARTSIP (pod záštitou KISK Brno)

Další nástroje pro sběr zpětné vazby v knihovnách https://odezva.wordpress.com/

Ukázky splněných přání na webu MZK http://duha.mzk.cz/blog/splnena-prani-mzk

Informace pro čtenáře MZK o nástěnkách http://duha.mzk.cz/blog/schranka-nastenky-pro-podnety-ctenaru

Prezentace Báry Buchtové o nástěnkách http://www.slideshare.net/barabuchtova/prezentace-nstnky-pro-podnty-ten

Příklad práce se zpětnou vazbou – Univerzitní knihovna v Manchestru

http://www.library.manchester.ac.uk/aboutus/feedback/

 

Fotografie patří archivu MZK, autorkou je Bára Buchtová.

Dopřát si pracovníka PR, ale kde ho vzít?

Kde ho vzít a jak ho zaplatit? Dva nejčastější problémy, které neřeší jenom knihovny, ale neziskovky a příspěvkovky všeho druhu. Státní či obecní rozpočty nejsou na takovou položku zvyklé, v knihovnických ústavech se specialisté na PR nerodí. Co s tím?DSC_9103_1

  • Dobrovolnická stáž (třeba) s perspektivou zaměstnání na částečný úvazek
  • Vyčlenění části knihovnického úvazku
  • Externista, freelancer
  • Nějaká forma kombinace

Nejlepší by bylo mít rovnou volné pracovní místo na 40 hodin týdně a zároveň mít specialistu na PR, který bude ochoten za běžný knihovnický plat práci vykonávat. Ideální podmínky obvykle nemáme, přesto máme možnosti, jak z toho ven.

Dobrovolníci
Rozhlédněte se kolem sebe. Není někde nadaný středoškolský student, který chce v budoucnu studovat marketing nebo žurnalistiku? Tomu by se praxe v opravdové organizaci, komunikace s opravdovými novináři a psaní opravdových tiskových zpráv mohlo velice hodit. Můžete se domluvit na dobrovolnické práci, brigádnické výpomoci a nebo i na možnosti budoucího zaměstnání.

Současní zaměstnanci
Mezi vašimi knihovníky může být někdo, kdo se rád učí nové věci, umí přiměřeně dobře česky, komunikuje rád a příjemně. Využijte toho. Dopřejte mu týdně pro začátek třeba jen čtyři hodiny mimo pult s nějakým konkrétním zadáním v externí komunikaci. A dopřejte mu kurz PR nebo marketingové komunikace. Nechte ho spravovat facebook, tvořit newsletter a tiskovou zprávu. Povídejte si s ním, sdílejte s ním své představy o tom, co má knihovna pro vaše město znamenat. Ze začátku to s ním bude – stejně jako s dobrovolníkem – těžké, ale investujete do budoucnosti. A vracet se to začne už příští měsíc.

Externisté a freelanceři
Specialisté na PR existují nejen v agenturách, které berou tisíce za hodinu. Pracují také na „volných nohách“. Jejich hodinovka je rozhodně menší než agenturní a pokud vyberete dobře, profík vám udělá za hodinu práce pětkrát tolik co interní nováček. Pokud nevidíte lepší řešení, najměte si freelancera aspoň na velké akce, na kterých vám opravdu záleží. Nakonec, když si představíte náklady na zaměstnance (daně, pojištění, pracovní stůl, počítač), je možná freelancer docela laciné řešení.

Kombinace
Kombinace je nejlepší. Najděte si nadaného dobrovolníka nebo zaměstnance na PR a sežeňte mu střednědobou supervizi a průběžné vzdělávání prostřednictvím specialisty v oboru PR. Specialista mu ukáže, jak se v oboru pracuje na konkrétních příkladech událostí ve vaší knihovně. A to je cennější než obecné kurzy a knížky. Ale jo, obecné kurzy a knížky mu dopřejte také : )

Tak, s chutí do toho.

Dostupný luxus

Občas mám pocit, že něco úplně nepotřebuju. Nový potah na žehlicí prkno. Nebo lis na brambory. A pak si ten „zbytečný“ výdaj za pár stovek dopřeju a nestačím se divit. Se specialisty na vnější komunikaci je to podobné. Nepotřebujeme je, dokud je nemáme. Ale když je máme, divíme se, jak jsme mohli žít bez nich.

„To je tak skvělé, když mi potah z žehlicího prkna pořád nepadá a nesjíždí!“

Když hodnotím kvalitu PR práce nějaké organizace, v prvé řadě chci vědět, zda organizace má osobu zodpovědnou za PR. Jaké se nabízí odpovědi?

02a) PR dělá ředitel

b) PR práci fakticky vykonávají různé osoby, koordinuje to ředitel nebo nikdo

c) Organizace má PR pracovníka – ten buď dělá PR sám a nebo koordinuje práci dalších lidí

Áčko je obvykle tragédie. Ne kvůli osobě ředitele. Ředitelé bývají velice schopní lidé, komunikativní, mají řadu dobrých kontaktů. Mají jen jedinou vadu – nemají čas. Nebo vlastně – mají spoustu jiné práce. Vedle finančního řízení, personalistiky a dalších povinností je marketing služeb a PR prostě odsouzen do role chudé příbuzné (a nebo priority s neprioritním číslem 19). Nefunguje.

Béčko je obvykle tragédie. Pokud není jasně určena zodpovědná osoba, tak nám utíká mnoho dobrých příležitostí. Pro všechny je jejich část PR práce jen chudá příbuzná k hlavní pracovní náplni, a tak si splní konkrétní úkol (vysadit leták, sepsat text, postnout něco na Facebook) a končí. Nefunguje.

Kdybych měla knihovnám poradit jednu jedinou dobrou věc pro to, aby jejich komunikace s veřejností fungovala, poradila bych jim jasně pojmenovat, kdo je odpovědný za PR a jakou agendu má na starost. Proč?

  1. Řediteli se nesmírně uleví. Jasné komunikační úkoly a nápady rovnou předává k zpracování. Může s lecčím pomoct, ale nic na něm nevisí a nečeká se automaticky na jeho aktivitu.
  2. Ostatní pracovníci vědí, koho kontaktovat s dobrými nápady nebo problémy v komunikaci. Ředitele by s nimi nechtěli zatěžovat, ale když má někdo komunikaci v popisu práce, rádi se podělí.
  3. Určený pracovník se může dlouhodobě vzdělávat a rozvíjet vlastní zkušenosti a kontakty z minula. Novináři vždy vědí, na koho se obracet. Pracovník se stává časem kompetentnějším. Pouští se do zajímavějších a odvážnějších věcí.
  4. Určený pracovník je motivován oblast do hloubky promýšlet a přicházet s novými nápady a řešeními, protože její rozvoj závisí především na něm. Tady vznikají kreativní, nové, překvapivé a velice funkční věci.

Dovolte si luxus mít svého vlastního PR pracovníka. Kde ho vzít a nekrást? Návrhy příště!