Archiv štítku: Koncepce

Knihovny v době digitální

Autor: Lenka Hanzlíková. Jedná se o překlad článku, který vyšel v Aspen Review 3/ 2016.

Proměna knihoven v 21. století

Jakou roli mají hrát knihovny ve společnosti, kde na jedné straně nosí přístup k celosvětovému vědění mnoho lidí v kapse a na straně druhé existují komunity, které kromě sociálního, trpí i informačním vyloučením? Odpověď hledají knihovny po celém světě, Českou republiku nevyjímaje. A isnpiraci hledají například ve výsledcích dialogu organizovaného v USA Aspenským Institutem…

Autogramiáda Roberta Fulghuma na pražské Náplavce s bibliobusem Oskar v pozadí. Foto: Archiv MKP

Idea knihovny

„Čtvrtek byl také den, kdy Jacques s Pierrem chodili do obecní knihovny. … Ti dva nenasytové hltali všechno na přeskáčku a spořádali tak nejlepší zároveň s nejhorším. … Co bylo v knihách obsaženo, nebylo vlastně moc důležité. Důležité bylo, co pocítili hned, jak vstoupili do knihovny, v níž neviděli stěny s černými knihami, ale prostor a mnohonásobné obzory, které je ve chvíli, kdy překročili práh, unesly pryč ze stísněného života ve čtvrti.“
– Albert Camus: První člověk

Každý člověk má svoji vlastní představu o „své“ knihovně. Někomu se vybaví honosný barokní sál plný knih vázaných v kůži, jiného zastudí představa klášterní knihovny se skriptoriem, zahřeje obraz útulné zámecké knihovny s hlubokým křeslem a odérem odloženého doutníku. Většina dnešních třicátníků a čtyřicátníků si vzpomene na hřbety knih shlížejících z obývací stěny, kde „zakázané“ knihy byly až úplně nahoře u stropu, aby na ně malý čtenář nedosáhl [1]. Není ale málo lidí, kteří si při slově knihovna vybaví místní obecní nebo městkou knihovnu poskytující dostatek zajímavých podnětů ke všemu, co se člověku honí hlavou. Osobnost knihovníka nevyjímaje…

Ale ať už je představa jakákoli, funkce je stejná – knihovna je a vždy byla místo, kde čtenář najde knihu pro radost i studium, ideálně v kombinaci s příjemným místem, kde si ji může přečíst/prostudovat a šikovným knihovníkem, který mu je v jeho cestě za textem průvodcem. Přístup k informacím se ale v posledních letech radikálně proměnil především díky internetu jako brány k neomezeným a neutříděným zdrojům informací. Není proto ojedinělé, když knihovníci slýchají nejen od části veřejnosti, ale i od některých politiků, názor, že knihovny už nejsou potřeba, protože „všechno už je přeci na internetu“. Jaká je tedy budoucnost knihoven a co mohou tyto tradiční instituce společnosti doby digitální nabídnout?

Dialog o veřejných knihovnách

„Dialog o veřejných knihovnách je fórum pro více zúčastněných stran, které sdružuje odborníky na knihovnictví, politické činitele, technologické experty, filantropy, pedagogy a občanské představitele, aby prozkoumali, rozvinuli a prosadili nové způsoby, jak lze přemýšlet o veřejných knihovnách.“
– Přijímání výzvy, Aspenský Institut

Knihoven existuje mnoho typů od národních přes speciální, vysokých škol až po knihovny krajské, městské nebo vesnické. Každá z nich má trochu jinou funkci a každá z nich, případně všechny společně, by měly přemýšlet o své budoucnosti. Nejvíce je diskutována potřebnost knihoven, které slouží široké veřejnosti, a na které je stále nazíráno jako na půjčovny knih nebo místo přístupu k veřejnému internetu.  Dnešní doba ale půjčování tištěných textů příliš nepřeje, a internet má hodně lidí v kapse díky vzrůstající oblibě chytrých zařízení.  Co s tím?

Cesty k redefinování role knihovny mohou být různé, ale cíl bývá podobný  –  knihovna jako partner pro komunity i jednotlivce, kteří hledají své místo v dnešní rychle se měnící společnosti. Někde to zkoušejí změnou názvu (např. některé londýnské knihovny „library“ se změnily na „obchod s nápady/myšlenkami“ tzv. „idea store“). Mnohem přínosnější se autorce článku zdá přístup, který zahrnuje celospolečenský dialog vedoucí nejen k definování nové role a ukotvení pozice knihoven ve společnosti, včetně určité jistoty financování. Touto cestou se rozhodli jít v USA, kde díky Aspenskému Insitutu a Nadaci Billa a Melindy Gatesových proběhl dialog o veřejných knihovnách. Výsledkem je volně přístupný dokument Rising to the Challenge , který je pod názvem Přijímání výzvy dostupný i v českém překladu.

Co mohou podle „aspenského dialogu“ knihovny společnosti trpící nadbytkem informací a společenskými turbulencemi nabídnout? [2]

Lidé

Veřejná knihovna je centrem, které podporuje tvorbu nových vztahů v komunitě. Spojuje iniciativy, spolky i společnosti s jednotlivci a vytváří tak živou lokální sociální síť.

Místo

Veřejná knihovna je přívětivým prostorem pro celou škálu činností – čtení, komunikaci, učení, hru, setkávání i pro obchodní činnosti. Architektura a vybavení je uzpůsobena nejen k snadnému přístupu k obsahu, ale i k činnostem vyjmenovaným výše. Knihovna je veřejný prostor bez bariér, který posiluje vazby v komunitě a pomáhá k revitalizaci okolí. [3]

Platforma

Veřejná knihovna je zaměřená na uživatele. Poskytuje lidem i komunitám příležitost získat přístup k řadě nástrojů a zdrojů, pomocí nichž mohou objevovat a tvořit, ale také vytvořené sdílet. Zároveň plní funkci „třetího místa“ poskytujícího zázemí pro lidi pracující jednotlivě či ve skupinách.

Otázky i nalezené odpovědi jsou samozřejmě velkou inspirací pro české knihovny, které stojí před podobnou výzvou…

Městská knihovna v Praze, pobočka Lužiny. Foto: T. Hořava

Městská knihovna v Praze, pobočka Lužiny. Foto: T. Hořava

Říkání o českých knihovnách

 „Jedním z rysů dnešní společnosti je to, že zejména ve velkoměstě mizí veřejný prostor.  A knihovna, to je veřejný prostor par excellence, a ještě navíc bezpečný a kultivovaný.  Naším úkolem je tento prostor udržovat, aby se tu mohli potkávat lidé napříč generacemi i sociálními vrstvami.“
– Tomáš Řehák, ředitel Městské knihovny v Praze

Jakým směrem jdou české knihovny? Věříme, že snad správným. Jak to víme? Sledujeme dění jinde. Koncepční dokumenty a strategická směřování zahraničních knihoven jsou dokumenty veřejně dostupné a poskytují tak inspiraci při tvorbě domácích koncepčních materiálů. Celosvětovým trendem je očekávaný setrvalý pokles výpůjčních služeb a proměna knihoven ve veřejný prostor nabízející místo pro vzdělávání, učení (se), volný čas a podporu kreativity.

Rozvojové směry českého knihovnictví popisuje vládní dokument Koncepce rozvoje českých knihoven [4], který odráží celosvětové trendy, ale zároveň přihlíží ke specifikům českého systému knihoven i tématům, která jsou pro české knihovny aktuální.

„Společně tvoříme knihovny jako nabídku služeb a informačních zdrojů a otevřeného prostoru pro vzdělávání, kulturu a osobní rozvoj.“
– Vize českých knihoven do roku 2020

Dokument obsahuje sedm priorit představujících hlavní témata, kterým by se měly české knihovny v následujících pěti letech věnovat. Vzhledem k současnému stavu českého knihovnictví v nich najdeme nejen služby poskytované široké veřejnosti, ale stále také témata týkající se funkcí knihoven (zejména těch odborných, vědeckých nebo specializovaných) vyplývající z jejich role paměťových institucí.

Výzvou pro knihovny je proměna způsobu publikování a zpřístupňování informací ve virtuálním prostředí a snaha knihoven uchovávat i tyto zdroje. A zároveň nutnost pokračování záchrany starých tištěných dokumentů prostřednictvím digitalizace svázané s co nejvíce uživatelsky příjemným zpřístupněním digitalizovaných materiálů. Téma je samozřejmě úzce spojeno s autorským právem a diskusí s nakladateli a autory o právu knihoven na povinný výtisk v e-podobě nebo podmínkách elektronického zpřístupnění knižní produkce tzv. long tailu [5]  nebo zpřístupnění elektronických knih ke studiu na místě samém [6] , tedy přímo v knihovně.

Další úkoly, které z výše popsaného vyplývají, se týkají proměny knihoven jako fyzického místa a to jak interiérovým vybavením (architektura, pohodlný nábytek v návaznosti na účel prostoru), tak rozvojem nabídky dalších služeb majících nároky na variabilitu prostoru. Příkladem mohou být časově omezené prezentace nových technologií od robotů po 3D tiskárny, prostory pro coworking a studijní místa vhodné pro jednotlivce i skupiny. Velká pozornost je již několik let také věnována prezentaci knihoven v on-line prostředí, která v současné době vrcholí vývojem portálu knihovny.cz. Společný portál knihovny.cz nabídne centrální vyhledávání ve fondech českých knihoven, místo jednoho přístupu do čtenářských kont (používá-li čtenář více knihoven) a další návazné služby, jako například možnost položit dotaz prostřednictvím služby Ptejte se knihovny, výběr z nabídky akcí v knihovnách nebo vyhledání knihovny podle místa i zaměření fondů.

Systém knihoven v České republice tvoří Národní knihovna a síť 6000 knihoven městských a obecních.  Z nich je pak 14 knihoven, které ze zákona plní funkci krajské knihovny a zároveň mohou být knihovnami vědeckými. Do systému českých knihoven patří i knihovny vysokoškolské a muzejní. Některé z knihoven jsou specializované, jako například Národní lékařská knihovna nebo Národní technická knihovna. Snahou knihoven je, aby je využívalo co nejvíce lidí, bez ohledu na to, jakou knihovnu si vyberou. I proto je jednou z koncepčních priorit také marketing knihoven a jejich služeb.

Pozornost bude také české knihovnictví věnovat vzdělávání knihovníků, kteří by se měli orientovat nejen ve svém oboru, ale i ve společnosti a technologiích.

Z výše popsaného by se dalo konstatovat, že české knihovnictví se snad vydalo správným směrem. Přesto máme určité pochybnosti. Na rozdíl od USA, kde proběhl moderovaný dialog, vycházíme v českém prostředí z vizí vedoucích osobností knihovnického oboru a sledování zahraničních a mimo oborových trendů. Širší diskuse o tom, co má společnost chtít od knihoven a na druhou stranu, jakou podporu mohou knihovny od společnosti očekávat, by proto byla velmi vítaná.

Vyplatí se knihovny?

„Ne vše se dá hodnotit penězi. Do knihovny chodím s oběma dětmi 4 a 7 a jejich velkým přáním bylo mít vlastní průkazku. Chodíme tam každých 14 dní, knížky mají rádi, čteme v metru, na dlouhých cestách, a to se těžko finančně hodnotí. Přátelství s knihou se buduje pomalu, ale myslím, že jdeme správným směrem. A jak tohle pro vašeho zadavatele ocenit? :))“ [7]

I když by knihovníci chtěli, aby to bylo jinak (a příklady, že náhled na knihovny se mění, máme), tak knihovna je velkou částí české společnosti vnímána jako neutrální instituce. Nejlépe tuto neutralitu vystihuje přístup, který by se dal popsat asi takto: „Ano, je fajn, když je blízko, protože do ní chodí děti a senioři“, ale určitě to není občanská vybavenost, kterou lidé hledají v seznamu dostupných služeb, třeba když vybírají lokalitu, kam se přestěhují.  Proto považujeme za nutné stále připomínat, že knihovny se vyplatí.

Jak zjistit návratnost nákladů do instituce a veřejných služeb, které z podstaty negenerují žádný ekonomický zisk? Oborníci z Městské knihovny v Praze a Univerzity Pardubice (Fakulty ekonomicko-správní) hledají odpověď  v rámci dlouhodobého projektu financovaného Ministerstvem kultury ČR. Metodika ROI (Return On Investments) byla zatím zpracována pro klasické služby knihoven. Zejména tedy zpracovávání, vyhledávání a uchovávání informací, přístup k on-line zdrojům informací a výpůjční služby.  Pokračování projektu by se mělo zaměřit na služby pro komunity (místo, kultura).

Jak se daňovým poplatníkům služby knihoven vyplácí? Služby knihoven jsou v plusových hodnotách. Například každá návštěva Městské knihovny v Praze (MKP) znamená pro čtenáře úsporu ve výši 742 Kč. Převedeno na celkový rozpočet je každá koruna vložená do činnosti MKP zhodnocena pětkrát. [8]

Hodnota služeb veřejných knihoven nespočívá jen v jejich návratnosti, ale také v tom, že je to typ veřejné bezbariérové služby, která by měla být nedílnou součástí měst a obcí. Nejen proto, že knihovny zprostředkovávají přístup ke knihám a informacím, ale také proto, že poskytují prostor pro setkávání komunit a tak přispívají k jejich rozvoji a stabilitě.

 

Tento článek publikujeme s laskavým svolením Aspen Institute Central Europe. Původní článek naleznete zde: Hanzlíková, Lenka. Libraries in the Digital Age. Aspen Review Central Europe [online]. 2016, 5(3), 85-89 [cit. 2017-03-29]. ISSN 1805–6806. Dostupné z: http://www.aspeninstitutece.org/en/article/3-2016-libraries-in-the-digital-age/

 

Poznámky

  • [1] Podle výzkumů profesora Trávníčka týkajících se čtenářství mají české domácnosti násobně větší knihovny (průměrně máme doma kolem 300 svazků), než je to běžné u všech našich sousedů. Srovnej v Trávníček, J. Čteme?, 2008.
  • [2] Volně zpracováno podle dokumentu Přijímání výzvy, s. 12.
  • [3] Případy, kdy rekonstrukce knihovny vedla k oživení místa, jsou dobře známé. Například v Chicagu se výstavbou nové knihovny rozhodli oživit „mrtvé“ kancelářské centrum města. Podobnou funkci plní v centru Prahy i Ústřední knihovna Městské knihovny v Praze nebo pobočka Hradčany umístěná na Pohořelci, kterou finančně podporuje na žádost místních Praha 1. Knihovny díky svému umístění a funkcím mohou plnit i důležitou roli v době krizí – např. knihovna v New Orleans v době záplav fungovala jako místo klidu, ověřených informací a částečně jako náhrada za zavřené školy.
  • [4] Aktuálně je schválen dokument na léta 2017-2020. Viz: http://koncepce.knihovna.cz/koncepce-rozvoje-knihoven-v-cr-2017-2020/
  • [5] Tedy takové produkce, která již na trhu není dostupná, z tržního pohledu se nikomu nevyplatí text znovu vydat a přitom má stále jistý čtenářský potenciál.
  • [6] První vlaštovkou je projekt E-knihy do každé knihovny, který realizuje Městská knihovna v Praze ve spolupráci s nakladatelstvím Academia. https://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/e-knihy-do-kazde-knihovny
  • [7] Odpověď z anonymního průzkumu souvisejícího se zjišťováním hodnoty služeb veřejných knihoven v České republice, 2013.
  • [8] Vyplatí se knihovna? In: www.mlp.cz, 28. 3. 2014. Dostupný z: https://www.mlp.cz/cz/novinky/832-vyplati-se-knihovna/

Použité zdroje a literatura

Koncepce rozvoje knihoven v ČR 2017 – 2020

 „Společně tvoříme knihovny jako nabídku služeb a informačních zdrojů a otevřeného prostoru pro vzdělávání, kulturu a osobní rozvoj.“
– Vize českých knihoven do roku 2020

Knihovny jako otevřená vzdělávání, kulturní a kreativní centra, Divadelní noc 2016

Knihovny jako otevřená vzdělávání, kulturní a kreativní centra, Divadelní noc 2016. Foto: Archiv MKP

Koncem listopadu 2016 byl vládou schválen dokument, který určuje směr a oblasti rozvoje českých knihoven na příští roky.  Co na knihovny čeká a jaké oblasti se budou řešit na národní úrovni?

Koncepce skončila, ať žije Koncepce

Právě schválený dokument vychází z předchozí koncepce, která určovala knihovnické zájmy v letech 2011-2015. Je tedy na co navázat a v čem pokračovat. Předchozí Koncepce obsahovala 9 témat rozdělených do 21 priorit. Tvůrci nového dokumentu se snažili být úspornější a okruhů je 8. Byť je to vládní dokument, snaží se být psán srozumitelnou formou a posun je patrný i v tom, jak se o tématech přemýšlí – od proklamací k zaměření na uživatele, zřetel na proměny společnosti a prosazování národních řešení, která vnášejí do služeb knihoven přehlednost a jsou efektivní i z hlediska vynakládání veřejných prostředků.

Prioritní oblasti

Jak už bylo řečeno, Koncepce obsahuje 8 prioritních oblastí, kterým by měla být věnována pozornost i finanční zdroje. Jsou to:
1.    Knihovny ve virtuálním prostředí
2.    Knihovny jako otevřená vzdělávací, kulturní, komunitní a kreativní centra
3.    Budování knihovních fondů a informačních zdrojů
4.    Trvalé uchování tradičních knihovních dokumentů
5.    Výstavba knihoven, podpora infrastruktury ICT v knihovnách
6.    Systém hodnocení a marketing veřejných knihovnických a informačních služeb
7.    Vzdělávání pracovníků knihoven
8.    Knihovny jako vědecko-výzkumné instituce

Knihovny jako otevřená vzdělávání, kulturní a kreativní centra, Po zavíračce 2016

Knihovny jako otevřená vzdělávání, kulturní a kreativní centra, Po zavíračce 2016. Foto: Archiv MKP

Kdo to udělá?

Prioritní oblasti jsou rozděleny mezi členy Ústřední knihovnické rady (ÚKR), kteří jsou jejich garanty. Většinou jde o ředitele knihoven, kteří předkládají pravidelné zprávy o realizaci a posunech. Městská knihovna v Praze se přihlásí k oblasti 6 – Systém hodnocení a marketing veřejných knihovnických a informačních služeb. Navážeme tak na činnosti realizované v rámci předchozí Priority 19 a oblastmi zájmu bude jednak komunikace národního portálu knihovny.cz, otázce označení knihovna a jednotné komunikace českých knihoven a také informování o Koncepci samotné. Součástí priority je také ROI – měření efektivity knihoven.
Hlavním zdrojem financování projektů směřujících k plnění úkolů z Koncepce vyplývajících je grantový program Ministerstva kultury ČR VISK 1.

Je to k něčemu?

Hlavním nedostatkem většiny vládních dokumentů je to, že jsou to vládní dokumenty, které nemají žádný reálný dopad. Aby tak nedopadla Koncepce knihoven, záleží i na knihovnách samotných. Měla by sloužit jako inspirace a vodítko při úvahách o proměně služeb, při tvorbě jejich vlastních strategicko-koncepčních dokumentů i jako argumentační materiál při jednání se zřizovateli. Na vládní úrovni pak při prosazování zájmů knihoven a jejich uživatelů.

Přečtěte si také:

Připomínkujte Koncepci 2016-2020! Má to smysl

interiér knihovnySpolečně tvoříme knihovny jako nabídku služeb a informačních zdrojů a otevřeného prostoru pro vzdělávání, kulturu a osobní rozvoj.

Není vám jedno, kam se budou ubírat české knihovny v příštích pěti letech? Máte názor na celoživotní vzdělávání knihovníků, digitalizaci nebo centrální služby? Zapojte se do připomínkování Koncepce rozvoje knihoven na léta 2016-2020, dokumentu, který po schválení vládou bude určovat směr rozvoje knihoven pro následujících několik let.

Návrh Koncepce 2016-2020 stahujte zde.

Text, který do výsledné formy dopracoval doktor Richter z Knihovnického institutu, vznikl na dvou rozšířených setkání členů Ústřední knihovnické rady. Připomínky k obsahu je možné zasílat do pátku 22. 4. 2016 na adresu vit.richter@nkp.cz. Na pozdější reklamace nebude možné brát zřetel.

Připravovaná Koncepce má sedm hlavních témat, které každé řeší jedna kapitola. Kapitola obsahuje popis současného stavu, návrh cílového stavu a opatření, díky kterým by se mělo cíle dosáhnout. Hlavními tématy jsou:

  1. Knihovny ve virtuálním prostředí
  2. Knihovny jako otevřená, vzdělávací, kulturní, komunitní a kreativní centra
  3. Doplňování knihovních fondů a informačních zdrojů
  4. Efektivní metody trvalého uchování tradičních knihovních dokumentů
  5. Výstavba knihoven, podpora infrastruktury ICT v knihovnách
  6. Systém hodnocení a marketing veřejných knihovnických a informačních služeb
  7. Vzdělávání pracovníků knihoven