Archiv štítku: Koncepce

Novinky z příprav nové koncepce rozvoje knihoven

Podzimní výjezdní zasedání Ústřední knihovnické rady (ÚKR), poradního orgánu ministra kultury, obsahovalo tři zásadní body. Návštěvu ministra kultury Lubomíra Zaorálka, volbu nového předsedy a jednání o Koncepci rozvoje knihoven na další období.

Stavíme, rekonstruujeme, revidujeme

Ministr Lubomír Zaorálek se osobně zúčastnil úvodní části jednání ÚKR, která funguje jako poradní orgán ministra kultury, aby s členkami a členy debatoval o tom, co české knihovnictví pálí. Kromě platů to jsou také stavby a rekonstrukce knihoven na krajské a národní úrovni. Ministr Zaorálek vyjádřil přesvědčení, že stavba tzv. Černé kostky pro Moravskoslezskou vědeckou knihovnu má velkou šanci na realizaci a přislíbil, že se bude věnovat i rozhodnutím, která byla učiněna v souvislosti s rekonstrukcí Národní knihovny v areálu Klementina. Výsledky rekonstrukce barokní památky jasně ukazují, že novostavba budovy pro Národní knihovnu ČR je nutností.

Ministr také po vyslechnutí argumentů souhlasil s posunem termínu pro předložení nového textu Koncepce rozvoje knihoven 2021-2027 vládě ČR. Koncepce je zásadním dokumentem, který ukazuje směr rozvoje všem českým knihovnám. Zaslouží si tak větší revizi struktury i témat, a to na základě měnící se společnosti a potřeb uživatelů. Slovy bývalé prezidentky IFLA Claudie Lux: „Musíme dělat knihovny tak, aby byly schopné reagovat na potřeby lidí v každé fázi jejich života.“ 

Koncepce rozvoje knihoven na další období bude připravována v průběhu zimy 2019 a brzkého jara 2020 tak, aby vládě mohl být dokument předložen v průběhu jara 2020. O novinkách vás budeme informovat.

Celoživotní vzdělávání jako výzva a nový předseda ÚKR

Celoživotní vzdělávání je výzva, kterou knihovny mohou vzít za svou a učinit z ní své strategicky významné téma. Celoživotní vzdělávání je něco, co se s vysokou frekvencí objevuje ve vládních dokumentech, přisuzuje se mu vysoká priorita, ale reálně ho nikdo neřeší. Školství na to nemá kapacity a kultura k tomu zatím nemá mandát. I když už teď síť českých knihoven funguje jako síť center pro neformální celoživotní učení. Snaha bude napřena k formalizování stavu a lepší mezirezortní spolupráci.

Volba nového předsedy ÚKR proběhla zcela hladce a bez komplikací. Jednomyslně byl předsedou ÚKR zvolen Vít Richter. Vít Richter také z rukou ministra Zaorálka převzal ocenění Artis Bohemiae Amicis za celoživotní zásluhy a dlouhodobé šíření dobrého jména českého knihovnictví v České republice i v zahraničí. Gratulujeme!

Lenka Hanzlíková, hostka jednání

Poslání a role knihoven

Stále větší část veřejnosti i zastupitelů měst a obcí vidí knihovny jako zbytečné. Informace i knihy si přece každý najde na internetu. K čemu tedy knihovny vůbec jsou? Jsou vůbec českým občanům nějak ku prospěchu?

V roce 1919 byly knihovny zakládány s jasným posláním: vzdělávat. Současný zákon z roku 2001 poslání nedefinuje. Nyní máme příležitost navázat na historickou tradici, samozřejmě s přihlédnutím k požadavkům na knihovny v 21. století.

Během podzimu 2019 proběhne série workshopů, na kterých se sejdou knihovníci ze všech krajů, a pokusí se společně pod vedením odborníků na komunikaci najít, co je v dnešní době posláním knihoven, proč jsou pro společnost důležité. Společný názor na to, co knihovny jsou a mají být je pak zásadní přísadou dlouhodobé a veřejnosti i politikům srozumitelné komunikace knihoven.

Workshopy proběhnou v následujících termínech:

  • 13.9.2019 – Městská knihovna v Praze
  • 25.9.2019 – Knihovnický institut, Národní knihovna ČR
  • 14.10.2019 – Knihovna města Ostravy
  • 18.10.2019 – Knihovna Jiřího Mahena v Brně
  • 21.10.2019 –  Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně 
  • 28.11.2019 – Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje

Pokud byste se jich chtěli zúčastnit, neváhejte nás kontaktovat (kontakty naleznete níže).

Zpracované výsledky jednotlivých workshopů pak budou 5. 12. 2019 prezentovány představitelům českého knihovnictví a po jejich připomínkách vznikne dokument, který může všem knihovnám posloužit pro vytvoření jejich individuální strategie komunikace s veřejností či zřizovatelem. Zároveň s výsledky budou pracovat skupiny, které připravují knihovnické kampaně na národní úrovni.

Projekt je součástí činnosti v rámci Priority 6 Koncepce rozvoje
knihoven ČR
 a navazuje na naše předchozí aktivity. Projekt partnersky podpořil Kabinet informačních studií a Knihovnictví.

Jednotlivé workshopy jsou realizovány díky podpoře dotačního programu VISK1 Ministerstva kultury ČR.

Chcete vědět více? Ptejte se…
Bára Buchtová, KISK (koordinace plnění projektu) – buchtova.b@mail.muni.cz
Eliška Bartošová, KISK – bartosova@phil.muni.cz
Lenka Hanzlíková, Městská knihovna v Praze – lenka.hanzlikova@mlp.cz
Veronika Hyblerová Trachtová, Městská knihovna v Praze – veronika.trachtova@mlp.cz

O knihovnách a průzkumech spokojenosti uživatelů

K čemu potřebují knihovny znát názory svých uživatelů, čtenářů, návštěvníků? Potřeby uživatelů je důležité znát ve chvíli, kdy pracovníci knihovny zvažují, jakým směrem posunout své služby tak, aby bylo jejich užívání pro občany města co nejkomfortnější, srozumitelné, užitečné a dostupné. Nebo ve chvíli, kdy se vedení knihovny rozhoduje, jakým směrem by chtělo rozvíjet služby své knihovny, jak je upravit, vylepšit nebo zda zavést službu úplně novou. K tomu, aby se knihovna dozvěděla, jaké jsou potřeby jejích uživatelů, je potřeba se jich pravidelně ptát – například metodický pokyn Ministerstva kultury Standard pro dobrou knihovnu, který vychází z mezinárodně platné směrnice IFLA pro služby veřejných knihoven, doporučuje měřit spokojenost uživatelů každých pět let.

Snaha soustavně zjišťovat potřeby uživatelů knihoven na místní i celonárodní úrovni je mimo jiné také jedním z úkolů, který stanovuje Koncepce rozvoje knihoven na léta 2017-2020 ve své šesté prioritě s názvem Hodnocení a marketing služeb knihoven. Část pracovní skupiny se na tuto problematiku zaměřila a na jaře 2018 připravila dotazníkové šetření, jehož cílem bylo zmapovat a lépe porozumět současné praxi knihoven v práci s uživatelskými průzkumy. Dotazník vytvořený na platformě Google Form obsahoval celkem 16 otázek a snažil se získat informace o četnosti zjišťování potřeb uživatelů, používaných metodách sběru dat, přístupu ke zpracování výsledků průzkumů a jejich vlivu na poskytované služby. Na dotazník odpovědělo celkem 666 respondentů ze všech krajů republiky.

Celý příspěvek

Knihovny 2020

Knihovny v České republice mají kromě zákonného ukotvení své činnosti (Zákon o knihovnách č. 257/2001 Sb.) i ukotvení v rovině koncepční.Koncepci rozvoje knihoven na léta 2017 – 2020 vláda schválila svým usnesením v listopadu 2016.Vládní dokument má ale k materiálu, který by mohl reprezentovat nejen knihovny, ale i zvolené směry rozvoje, poměrně daleko.

Proto i tentokrát péčí Městské knihovny v Praze vznikla samostatná brožura informující knihovnickou veřejnost nejen o koncepčních směrech, ale také o mezinárodní iniciativě IFLA Global Vision a novinkách ve sdílené službě Knihovny.cz.

Celý příspěvek

Knihovny v době digitální

Autor: Lenka Hanzlíková. Jedná se o překlad článku, který vyšel v Aspen Review 3/ 2016.

Proměna knihoven v 21. století

Jakou roli mají hrát knihovny ve společnosti, kde na jedné straně nosí přístup k celosvětovému vědění mnoho lidí v kapse a na straně druhé existují komunity, které kromě sociálního, trpí i informačním vyloučením? Odpověď hledají knihovny po celém světě, Českou republiku nevyjímaje. A isnpiraci hledají například ve výsledcích dialogu organizovaného v USA Aspenským Institutem…

Autogramiáda Roberta Fulghuma na pražské Náplavce s bibliobusem Oskar v pozadí. Foto: Archiv MKP

Celý příspěvek