Archiv štítku: spolupráce

JEDENÁCTERO POHÁDEK O PR / Pohádka čtvrtá: O spolupráci

Muzeum má perfektní odborníky. Divadlo skvělý sál. Skaut množství kontaktů na mladé rodiny s dětmi. Komunitní škola nadšeného učitele jazyků. A novináři vliv na to, co bude zítra číst pět tisíc obyvatel našeho města.

Reciproční princip, tedy já udělám něco pro vás a vy uděláte něco pro mě, je zakódován někde hluboko v našich mozcích. Vzájemné laskavosti a výpomoci budují důvěru mezi lidmi. Když mi paní sousedka dá sazenice rajských, budu se snažit přinést něco oplátkou a vazba mezi námi zesílí. Když vypomůžu člověku z jiné neziskovky při řešení nějakého úkolu nebo problému, lépe se mi bude žádat o výpomoc z jeho strany.

Autor: Eva Kotlandová

Autor: Eva Kotlandová

Knihovny mají při komunikaci s okolím jednu velkou výhodu. Nikdo je nepodezírá, že se chtějí někde přiživit, na něčem vydělat. Naše úmysly jsou čisté – nosíme vzdělání, kulturu, možná i zábavu a přejeme si, aby k nám za tím chodilo co nejvíc lidí. Nemusíme se tedy bát požádat někoho o laskavost: prosím zveřejníte nám pozvánku? Zapůjčíte nám sál? Nešel byste k nám přednášet? Často máme s tímto přístupem úspěch. A chceme-li být ještě úspěšnější, zkusíme zapojit reciprocitu.
Recipročně postavená žádost je trochu jiná. Neříkáme nejprve, co my si přejeme od druhého. Vysvětlujeme, co mu nabízíme. Čím přesněji rozpoznáme, co druhá strana potřebuje, ráda využije, tím úspěšnější v reciproční nabídce budeme.

Dobrý den, já vám volám z městské knihovny, mám na starosti komunikaci. Napadlo mě, že bychom mohli spolupracovat. Chodí k nám každý den kolem pěti set lidí, z toho asi stovka do hudebního oddělení. Co kdybychom se domluvili, že bychom naše čtenáře zvali na vaše pořady o jazzu? Můžeme rozdat letáčky, vložit je do monografií o jazzu, ale taky třeba udělat pozvánku na náš web, citovat lektora na Facebooku a podobně.

Pokud se trefíme, pokud partnerská organizace zrovna řeší, jak dostat víc posluchačů na pořady o jazzu, naše nabídka jí bude vhod. Pak můžeme specifikovat, co si přejeme my.

Chystám velkou akci pro veřejnost, chceme tam pozvat především rodiny s dětmi a řeším jeden problém. Akce má být venku, ale v případě, že bude špatné počasí, bych potřebovala mít v záloze stan a napadlo mě, jestli bych se mohla domluvit s vámi na zapůjčení.

Úspěšné uplatnění recipročního principu vyžaduje jeden návyk. Umět odhlédnout od svých problémů a úkolů a chvíli se koukat “do hlavy” těm druhým.

Jak s reciprocitou skutečně začít:

Začínáme-li s reciprocitou – a nebo ji chceme uplatňovat vědomě a častěji než dosud, můžeme se řídit tímto postupem:

  1. s kým se mi vyplatí spolupracovat? Kdo má podobnou cílovou skupinu, umí oslovit jiné lidi, má zázemí nebo pracovníky, které bych ráda využila? Na úvod je dobré oslovovat organizace podobného zaměření (kulturní) nebo rozsahu (podobný počet klientů) a vlivu, tak aby bylo pravděpodobné, že pro druhou stranu je spolupráce s vámi stejně atraktivní jako naopak.
  2. co druhá strana řeší? Co by jí pomohlo vyřešit problémy? V tuto chvíli má smysl se s někým z jiné organizace sejít a zajímat se o jejich práci. Zjistit, kde jsou možnosti ke spolupráci.
  3. vysvětlit druhé straně, co jí můžeme nabídnout. Ideální jsou jeden, dva konkrétní návrhy. Druhá strana potom obvykle začne upřesňovat, jak pracuje a co v danou chvíli sama považuje za užitečné.
  4. na základě vyjasnění můžete svou nabídku konkretizovat, vylepšit, navrhnout ještě další možnosti.
  5. pokud se návrhy druhé straně líbí, začněte vysvětlovat svoji situaci, kterou řešíte, a co by vám pomohlo. Opět můžete jít – zdvořile – do konkrétností: moc by nám pomohlo, kdyby…
  6. druhá strana vám bude chtít vyjít vstříc. Možná nebude moct ze zcela legitimního důvodu vyhovět vaší žádosti tak, jak si představujete vy. Ale nejspíš bude hledat tak dlouho, abyste našli dostatečně dobré řešení.

Na začátku jsem zmínila novináře. Je to trochu jiný případ, ale hlavní princip, ten reciproční, v něm může fungovat také. Na to se podíváme příště.

Tipy na spolupráci na Facebooku:

Máte-li facebookovou stránku, rozšiřte své pole působnosti prostřednitvím reciprocity.
Do vyhledávání na Facebooku zadejte město nebo širší region, kde působíte, a nechte si vylistovat skupiny a stránky. Vyberte, kde by se mohly dobře uplatnit vaše pozvánky či informace – dle tématu, regionu, cílové skupiny. Navrhněte spolupráci a výměnu obsahu správcům stránek.
Do skupin můžete vstoupit pouze z osobního profilu, a pak tam svůj obsah z facebookové stránky – je-li relevantní – přidávat.

Z cyklu JEDENÁCTERO POHÁDEK O PUBLIC RELATIONS Věry Ondřichové, který vychází v časopisu Čtenář, a který zde s laskavým svolením redakce publikujeme. Přečtěte si další z pohádek:

 

 

Nechcete si cyklus článků o PR číst se zpožděním? Objednejte si předplatné Čtenáře – měsíčníku pro knihovny.

Nizozemská inspirace 2: Branding knihoven

Obr. 1Nizozemské veřejné knihovny vystupují již několik let pod společnou tváří a vizuálním stylem Knihovna, jak vypadá její použití v praxi jste mohli vidět ve fotoreportáži Knihovna jako značka. Co vedlo k jejímu založení a jak se značka vyvíjí dnes? Více v následujícím příspěvku.

Nová infrastruktura

Impulsem pro vývoj a zavedení značky de Bibliotheek (v překladu Knihovna) bylo vytvoření jednotné digitální informační infrastruktury, kterou iniciovala nizozemská vláda a tamní Ministerstvo školství, kultury a vědy. V roce 2009 tak vznikla Národní digitální knihovna, která na adrese www.bibliotheek.nl umožňuje přístup k fondům veřejných knihoven. Celý projekt zašťituje Asociace veřejných knihoven v Nizozemsku (Vereniging Openbare Bibliotheken), respektive portál udržuje a vyvíjí Nadace Bibliotheek.nl (Stichting Bibliotheek.nl), jedna z dílčích organizací asociace. Souběžně se vznikem digitální knihovny vznikl ve spolupráci knihoven a knihovnických organizací nový vizuální styl, značka či firemní identita veřejných knihoven, která je s digitální knihovnou neoddělitelně spojena. Celý příspěvek

Nizozemská inspirace 1: Fotoreportáž Knihovna jako značka

Obr. 10Budovat jednu společnou značku může pro knihovny znamenat cestu, jak se efektivně a jednodušeji zviditelnit na veřejnosti, jak dosáhnout lepší spolupráce mezi knihovnami navzájem nebo jak ušetřit a snížit náklady na grafiku a výrobu propagačních materiálů. Příkladem mohou být nizozemské veřejné knihovny, většina z nich totiž od roku 2009 používají jednotný vizuální styl spojený se značkou de Bibliotheek (v překladu Knihovna). Autorkou fotoreportáže je Pavlína Kolínová.

Obr. 1Obr. 1 Logo nizozemské sítě veřejných knihoven de Bibliotheek je vyvedeno v národní oranžové barvě a svým oblým trojúhelníkovým tvarem připomíná trsátko.

Obr. 2Obr. 2 Modulární struktura umožňuje přizpůsobit logo pro různé události, produkty, služby nebo knihovní koncepty. Na tomto příkladu personalizované logo Knihovny na nádraží v Haarlemu.

Obr. 3Obr. 3 Vizuální styl zpracovávají celkem tři grafické manuály. Ten první se věnuje základním pravidlům užívání loga, barvám, typografii, udává tonalitu značky a ukazuje praktické příklady použití značky – například široké spektrum firemních tiskovin od hlavičkového papíru přes obálky a vizitky až po šablonu powerpointové prezentace.

Obr. 4Obr. 4 Čtenáři se nejčastěji setkají se značkou na propagačních tiskovinách, jako jsou informační letáky, brožury, kulturní programy nebo plakáty.

Obr. 5Obr. 5 Reklamní předměty s logem de Bibliotheek, v nabídce jsou mimo jiné i kelímky na kávu, deštníky nebo potahy na sedla jízdních kol.

Obr. 6Obr. 6 Veškeré tiskoviny a předměty se společným logem mohou knihovny objednat a zakoupit přes centralizovaný portál www.landelijkehuisstijl.nl.

Obr. 7Obr. 7 Značka má samostatný grafický manuál vizuálního stylu pro děti a mládež ve věku 0–15+ let, zde grafické zpracování piktogramů pro děti ve věku 8–12 let.

Obr. 8Obr. 8 Grafické zpracování ilustrací pro mládež ve věku 12+ a 15+ let.

Obr. 9Obr. 9 Třetí grafický manuál se zabývá prezentací značky v online prostředí a představuje jednotnou šablonu webových stránek, zde na příkladu Městské knihovny v Haarlemu.

Obr. 10Obr. 10 Příklad využití venkovního označení knihovny formou vlajek, Městská knihovna v Haarlemu.

Obr11Obr. 11 Použití loga na rolovacím banneru v interiéru, Městská knihovna v Amstelveenu.

Obr12kopieObr. 12 Jednotný vizuální styl se promítá také do interiérů knihoven, např. v Knihovně na nádraží v Haarlemu jsou regály zpracovány v dominantní oranžové barvě značky.

Obr. 13 kolážObr. 13 Personalizované logo de Bibliotheek na samolepkách a čárových kódech, kterými označila svůj knihovní fond Knihovna na nádraží v Haarlemu.

Obr. 14 HagObr. 14 Velké veřejné knihovny, které budují svou značku pomoci vlastního loga, se prozatím k jednotnému vizuálnímu stylu de Bibliotheek nepřipojují, ale spolupracují na společných akcích a kampaních. Příkladem může být Městská knihovna v Haagu.

Obr. 15Obr. 15 Nová knihovna v Almere patří mezi nejmladší knihovny v Nizozemsku, přestože se prezentuje jednoduchým typografickým logem, definují její vizuální styl od grafického studia Thonik různobarevné kruhy a puntíky.

Obr. 16Obr. 16 Vizuální identitu Městské knihovny v Amsterdamu zpracovalo rovněž grafické studio Thonik, logo s názvem knihovny připomíná knižní hřbet a jeho barvy odkazují ke třem barvám amsterdamské městské vlajky – bílé, černé a červené.

—-

Z cyklu NIZOZEMSKÁ INSPIRACE Pavlíny Kolínové. Přečtěte si také další příspěvky: