Archiv štítku: trendy

Čtenáři a online služby – výsledky výzkumu o e-knihách

Představujeme vám výsledky výzkumu o vztahu českých čtenářů k e-knihám, který v loňském roce vytvořil tým projektu Efektivní knihovna v digitálním prostředí. Výsledky jsou vzhledem k současné situaci, kdy knihovny byly či jsou uzavřeny nebo mají omezený provoz, o to relevantnější a pro nás knihovníky zajímavější. Nemožnost poskytovat služby ve fyzickém prostředí přinesla výzvu v podobě soustředění na digitální služby. E-knihy, digitalizované dokumenty přístupné v Digitální knihovně Kramerius, přístup k odborným časopisům a článkům v databázích, to je základ, který nyní tvoří služby knihoven. Jaký postoj tedy k e-zdrojům měli čtenáři před koronakrizí?

Výsledky odpovědí reprezentativního vzorku populace představuje přehledná infografika připravená Městskou knihovnou v Praze ve spolupráci se společností Sociores. Podrobnosti o celém projektu najdete na konci článku. Z této infografiky vybíráme několik okruhů otázek: Čtou lidé e-knihy? Jsou ochotní za ně platit? Odkud si e-knihy stahují? A jaké žánry současní i potenciální čtenáři e-knih čtou a na jakých zařízeních?

Ti, kteří čtou, jednoznačně preferují knihy tištěné a přečtou v průměru 14 knih za rok, z toho 9 knih beletrie. “E-čtenářů“ je 27 % ze všech dotázaných (tolik jich využilo alespoň 1 e-knihu za posledních 12 měsíců). Lidé, kteří čtou elektronicky, přečtou ročně průměrně 7 e-knih a využívají zároveň i tištěné tituly. „Elektronické čtení má pro čtenářství obecně spíše podpůrnou funkci. Rozhodně se nenaplňují vize o souboji papírových a digitálních knih s jednoznačným vítězem,“ říká manažer e-knihovny Vojtěch Vojtíšek.

Jak si čtenáři knihy opatřují? Výsledky ukazují, že Češi nejprve knihy kupují (nové i použité), poté se ptají známých a teprve naposledy si pro ně zajdou do knihovny, nebo je hledají v elektronické podobě. Pokud si mohou vybrat, upřednostňují knihu v papírové podobě.  To platí i při možnosti volby při výpůjčce z knihovny. Mají-li čtenáři na výběr, jak získat hledaný titul z oblasti beletrie, pak nejvíce z nich volí na prvním místě „vypůjčit ihned tištěnou knihu“.

Odpovědi na otázky zaměřené na e-knihy potvrdily tušení výzkumníků: „Lidé chtějí stahovat zdarma (76 %) a číst pro zábavu (70 %), a to na několika zařízeních zároveň, primárně však na telefonu a počítači,“ prozrazuje čtenářské preference Vojtíšek. Zároveň však téměř čtvrtina respondentů vyjadřuje ochotu zaplatit za stažení e-knihy v knihovně částku 66 Kč.

Při současném nouzovém stavu došlo v objemu stahování e-knih oproti podzimu 2019 ke změně: „Nárůst objemu stahovaných e-knih z E-knihovny byl v prvním čtvrtletí 2020 zhruba o 92 %. V březnu stejné číslo vzrostlo v meziročním srovnání o 400 %“,  komentuje výsledky Vojtíšek. Uvidíme, jestli je skokový nárůst v době, kdy jsou papírové knihy v knihovnách a knihkupectvích nedostupné, zárodek trendu, nebo jednorázový úkaz.

Projekt Efektivní knihovna v digitálním prostředí byl realizován v průběhu roku 2019 týmem Městské knihovny v Praze ve spolupráci s odborníky z Univerzity Pardubice a Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy na reprezentativním vzorku české populace (18+) a čtenářů Městské knihovny v Praze, Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích. Výzkumy připravila a realizovala agentura Sociores. Kvantitativní výzkumy doplnil výzkum kvalitativní v podobě série hloubkových rozhovorů s osobnostmi českého knihovnictví.  Projekt podpořilo Ministerstvo kultury ČR v rámci dotačního programu Veřejné informační služby knihoven VISK 1. Celkové náklady projektu činily 233 000 Kč.

Úplné datové výsledky, včetně metodického doporučení, jsou k dispozici v dokumentu dostupném ve čtečce issuu na https://1url.cz/hz2rl.

CASLIN 2018: než přiletí černá labuť

Knihovny a společnost, takové bylo téma letošní konference CASLIN, která prostřednictvím organizující Univerzitní knihovny v Bratislavě, zvala do krásného prostředí slovenské Malé Fatry.  CASLIN není konference s běžným programem, ale velmi intenzivní pracovní zážitek, který účastníky nutí hledat odpovědi na položené otázky pomocí metody strategického plánování.

Šest konkrétních knihoven, šest pracovních skupin, čtyři dny intenzivní práce a jako výsledek sada tezí, které mohou knihovnám pomoci překonat neočekávané události, připravit se na nevyhnutelné a obhájit svoji roli v měnící se společnosti.  Na co tedy stojí za to se zaměřit? Co mít každý den před očima? Co zdůrazňovat v komunikaci s veřejností i zřizovatelem?

Lidé jako základ

Knihovnu dělají lidé, kteří v ní pracují, proto účastníci CASLINu doporučují věnovat zaměstnancům zvláštní pozornost, zejména jejich vzdělávání a podpoře kreativity a nápadů.

Relevantní služby designované s ohledem na požadavky uživatelů

Knihovna, která nenabízí relevantní služby svým uživatelům, je postradatelná. Zaměřte se na získávání zpětné vazby od lidí, kteří vás využívají, ale ptejte se i těch, kteří zatím knihovnu nepotřebují. Na základě těchto zjištění posouvejte své služby. Nebojte se opustit ty, které jsou neefektivní. Poznávejte, jak to dělají jinde, a srovnávejte. Stále mějte na paměti to, že knihovna musí být pro veřejnost srozumitelná.

Nepostradatelná partnerství

Knihovna nikdy nesmí zůstat sama, vždycky musí mít strategické partnery nejen z oblasti knihovnictví, ale i neziskového sektoru, školství, městských organizací i komerční sféry. Samozřejmostí je úzký vztah se zřizovatelem a případně dalšími politickými hráči i jednotlivými stakeholdery. Advokacie je běžnou součástí práce širšího vedení knihovny.

Vícezdrojové financování

Financování knihovny je vícezdrojové. Zejména pro financování rozvojových projektů se vyplatí aktivně vyhledávat různé grantové příležitosti, nebo uzavírat prospěšná partnerství.

Více informací o konferenci naleznete na stránce https://caslin2018.ulib.sk/.

TIP! CASLIN 2019 – datum do diářů 6. – 10. 10. 2019

Autor: Lenka Hanzlíková, Městská knihovna v Praze

Foto: © 2018 Univerzitná knižnica v Bratislave

Trvale udržitelný rozvoj v knihovnách? To chceme!

Cíle udržitelného rozvoje neboli zkráceně SDG (Sustainable Development Goals) jsou hlavním programem OSN od roku 2015 do roku 2030. Cíle trvale udržitelného rozvoje se mají promítat do každodenního života a přípravy různých státních politik napříč celým světem. Dohromady 17 cílů zahrnuje jak boj s chudobou, tak adaptaci na změnu klimatu, ochranu zdraví, zajištění kvalitního vzdělání a rovných podmínek pro všechny i energetickou politiku využívající více obnovitelných zdrojů nebo udržitelný život ve městech, ve kterých žije stále větší podíl obyvatel naší planety. Mezi cíle patří i zdravé nastavení mezinárodních vztahů založených na partnerské spolupráci a mírovém soužití, které není pro mnohé oblasti světa něčím samozřejmým.

Celý příspěvek

Série kulatých stolů o budoucnosti knihoven – Knihovna věc veřejná

Česká republika má nejhustší síť veřejných knihoven na světě, kterou ročně navštíví téměř 24 milionů čtenářů a návštěvníků. Mít v obci knihovnu je tradice, která je spojena se vznikem samostatného Československa v roce 1918. Nově přijatý knihovní zákon tehdy uložil každé obci zřídit a provozovat knihovnu s cílem doplnit a prohloubit vzdělanost všech vrstev obyvatelstva.

Právě k tomuto výročí chtějí knihovny otevřít diskuzi o své budoucnosti v digitální světě. Informační technologie představují pro knihovny nové výzvy v oblasti přístupu k informacím, autorských práv i dostupnosti informačních zdrojů pro vzdělávání i volný čas. Knihovny usilují o to být nadále volně dostupným, důvěryhodným zdrojem a příjemným místem pro učení, kreativitu a inovace ve své obci.

Celý příspěvek

Knihovny 2020

Knihovny v České republice mají kromě zákonného ukotvení své činnosti (Zákon o knihovnách č. 257/2001 Sb.) i ukotvení v rovině koncepční.Koncepci rozvoje knihoven na léta 2017 – 2020 vláda schválila svým usnesením v listopadu 2016.Vládní dokument má ale k materiálu, který by mohl reprezentovat nejen knihovny, ale i zvolené směry rozvoje, poměrně daleko.

Proto i tentokrát péčí Městské knihovny v Praze vznikla samostatná brožura informující knihovnickou veřejnost nejen o koncepčních směrech, ale také o mezinárodní iniciativě IFLA Global Vision a novinkách ve sdílené službě Knihovny.cz.

Celý příspěvek