Archiv štítku: trendy

Knihovny v době digitální

Autor: Lenka Hanzlíková. Jedná se o překlad článku, který vyšel v Aspen Review 3/ 2016.

Proměna knihoven v 21. století

Jakou roli mají hrát knihovny ve společnosti, kde na jedné straně nosí přístup k celosvětovému vědění mnoho lidí v kapse a na straně druhé existují komunity, které kromě sociálního, trpí i informačním vyloučením? Odpověď hledají knihovny po celém světě, Českou republiku nevyjímaje. A isnpiraci hledají například ve výsledcích dialogu organizovaného v USA Aspenským Institutem…

Autogramiáda Roberta Fulghuma na pražské Náplavce s bibliobusem Oskar v pozadí. Foto: Archiv MKP

Idea knihovny

„Čtvrtek byl také den, kdy Jacques s Pierrem chodili do obecní knihovny. … Ti dva nenasytové hltali všechno na přeskáčku a spořádali tak nejlepší zároveň s nejhorším. … Co bylo v knihách obsaženo, nebylo vlastně moc důležité. Důležité bylo, co pocítili hned, jak vstoupili do knihovny, v níž neviděli stěny s černými knihami, ale prostor a mnohonásobné obzory, které je ve chvíli, kdy překročili práh, unesly pryč ze stísněného života ve čtvrti.“
– Albert Camus: První člověk

Každý člověk má svoji vlastní představu o „své“ knihovně. Někomu se vybaví honosný barokní sál plný knih vázaných v kůži, jiného zastudí představa klášterní knihovny se skriptoriem, zahřeje obraz útulné zámecké knihovny s hlubokým křeslem a odérem odloženého doutníku. Většina dnešních třicátníků a čtyřicátníků si vzpomene na hřbety knih shlížejících z obývací stěny, kde „zakázané“ knihy byly až úplně nahoře u stropu, aby na ně malý čtenář nedosáhl [1]. Není ale málo lidí, kteří si při slově knihovna vybaví místní obecní nebo městkou knihovnu poskytující dostatek zajímavých podnětů ke všemu, co se člověku honí hlavou. Osobnost knihovníka nevyjímaje…

Ale ať už je představa jakákoli, funkce je stejná – knihovna je a vždy byla místo, kde čtenář najde knihu pro radost i studium, ideálně v kombinaci s příjemným místem, kde si ji může přečíst/prostudovat a šikovným knihovníkem, který mu je v jeho cestě za textem průvodcem. Přístup k informacím se ale v posledních letech radikálně proměnil především díky internetu jako brány k neomezeným a neutříděným zdrojům informací. Není proto ojedinělé, když knihovníci slýchají nejen od části veřejnosti, ale i od některých politiků, názor, že knihovny už nejsou potřeba, protože „všechno už je přeci na internetu“. Jaká je tedy budoucnost knihoven a co mohou tyto tradiční instituce společnosti doby digitální nabídnout?

Dialog o veřejných knihovnách

„Dialog o veřejných knihovnách je fórum pro více zúčastněných stran, které sdružuje odborníky na knihovnictví, politické činitele, technologické experty, filantropy, pedagogy a občanské představitele, aby prozkoumali, rozvinuli a prosadili nové způsoby, jak lze přemýšlet o veřejných knihovnách.“
– Přijímání výzvy, Aspenský Institut

Knihoven existuje mnoho typů od národních přes speciální, vysokých škol až po knihovny krajské, městské nebo vesnické. Každá z nich má trochu jinou funkci a každá z nich, případně všechny společně, by měly přemýšlet o své budoucnosti. Nejvíce je diskutována potřebnost knihoven, které slouží široké veřejnosti, a na které je stále nazíráno jako na půjčovny knih nebo místo přístupu k veřejnému internetu.  Dnešní doba ale půjčování tištěných textů příliš nepřeje, a internet má hodně lidí v kapse díky vzrůstající oblibě chytrých zařízení.  Co s tím?

Cesty k redefinování role knihovny mohou být různé, ale cíl bývá podobný  –  knihovna jako partner pro komunity i jednotlivce, kteří hledají své místo v dnešní rychle se měnící společnosti. Někde to zkoušejí změnou názvu (např. některé londýnské knihovny „library“ se změnily na „obchod s nápady/myšlenkami“ tzv. „idea store“). Mnohem přínosnější se autorce článku zdá přístup, který zahrnuje celospolečenský dialog vedoucí nejen k definování nové role a ukotvení pozice knihoven ve společnosti, včetně určité jistoty financování. Touto cestou se rozhodli jít v USA, kde díky Aspenskému Insitutu a Nadaci Billa a Melindy Gatesových proběhl dialog o veřejných knihovnách. Výsledkem je volně přístupný dokument Rising to the Challenge , který je pod názvem Přijímání výzvy dostupný i v českém překladu.

Co mohou podle „aspenského dialogu“ knihovny společnosti trpící nadbytkem informací a společenskými turbulencemi nabídnout? [2]

Lidé

Veřejná knihovna je centrem, které podporuje tvorbu nových vztahů v komunitě. Spojuje iniciativy, spolky i společnosti s jednotlivci a vytváří tak živou lokální sociální síť.

Místo

Veřejná knihovna je přívětivým prostorem pro celou škálu činností – čtení, komunikaci, učení, hru, setkávání i pro obchodní činnosti. Architektura a vybavení je uzpůsobena nejen k snadnému přístupu k obsahu, ale i k činnostem vyjmenovaným výše. Knihovna je veřejný prostor bez bariér, který posiluje vazby v komunitě a pomáhá k revitalizaci okolí. [3]

Platforma

Veřejná knihovna je zaměřená na uživatele. Poskytuje lidem i komunitám příležitost získat přístup k řadě nástrojů a zdrojů, pomocí nichž mohou objevovat a tvořit, ale také vytvořené sdílet. Zároveň plní funkci „třetího místa“ poskytujícího zázemí pro lidi pracující jednotlivě či ve skupinách.

Otázky i nalezené odpovědi jsou samozřejmě velkou inspirací pro české knihovny, které stojí před podobnou výzvou…

Městská knihovna v Praze, pobočka Lužiny. Foto: T. Hořava

Městská knihovna v Praze, pobočka Lužiny. Foto: T. Hořava

Říkání o českých knihovnách

 „Jedním z rysů dnešní společnosti je to, že zejména ve velkoměstě mizí veřejný prostor.  A knihovna, to je veřejný prostor par excellence, a ještě navíc bezpečný a kultivovaný.  Naším úkolem je tento prostor udržovat, aby se tu mohli potkávat lidé napříč generacemi i sociálními vrstvami.“
– Tomáš Řehák, ředitel Městské knihovny v Praze

Jakým směrem jdou české knihovny? Věříme, že snad správným. Jak to víme? Sledujeme dění jinde. Koncepční dokumenty a strategická směřování zahraničních knihoven jsou dokumenty veřejně dostupné a poskytují tak inspiraci při tvorbě domácích koncepčních materiálů. Celosvětovým trendem je očekávaný setrvalý pokles výpůjčních služeb a proměna knihoven ve veřejný prostor nabízející místo pro vzdělávání, učení (se), volný čas a podporu kreativity.

Rozvojové směry českého knihovnictví popisuje vládní dokument Koncepce rozvoje českých knihoven [4], který odráží celosvětové trendy, ale zároveň přihlíží ke specifikům českého systému knihoven i tématům, která jsou pro české knihovny aktuální.

„Společně tvoříme knihovny jako nabídku služeb a informačních zdrojů a otevřeného prostoru pro vzdělávání, kulturu a osobní rozvoj.“
– Vize českých knihoven do roku 2020

Dokument obsahuje sedm priorit představujících hlavní témata, kterým by se měly české knihovny v následujících pěti letech věnovat. Vzhledem k současnému stavu českého knihovnictví v nich najdeme nejen služby poskytované široké veřejnosti, ale stále také témata týkající se funkcí knihoven (zejména těch odborných, vědeckých nebo specializovaných) vyplývající z jejich role paměťových institucí.

Výzvou pro knihovny je proměna způsobu publikování a zpřístupňování informací ve virtuálním prostředí a snaha knihoven uchovávat i tyto zdroje. A zároveň nutnost pokračování záchrany starých tištěných dokumentů prostřednictvím digitalizace svázané s co nejvíce uživatelsky příjemným zpřístupněním digitalizovaných materiálů. Téma je samozřejmě úzce spojeno s autorským právem a diskusí s nakladateli a autory o právu knihoven na povinný výtisk v e-podobě nebo podmínkách elektronického zpřístupnění knižní produkce tzv. long tailu [5]  nebo zpřístupnění elektronických knih ke studiu na místě samém [6] , tedy přímo v knihovně.

Další úkoly, které z výše popsaného vyplývají, se týkají proměny knihoven jako fyzického místa a to jak interiérovým vybavením (architektura, pohodlný nábytek v návaznosti na účel prostoru), tak rozvojem nabídky dalších služeb majících nároky na variabilitu prostoru. Příkladem mohou být časově omezené prezentace nových technologií od robotů po 3D tiskárny, prostory pro coworking a studijní místa vhodné pro jednotlivce i skupiny. Velká pozornost je již několik let také věnována prezentaci knihoven v on-line prostředí, která v současné době vrcholí vývojem portálu knihovny.cz. Společný portál knihovny.cz nabídne centrální vyhledávání ve fondech českých knihoven, místo jednoho přístupu do čtenářských kont (používá-li čtenář více knihoven) a další návazné služby, jako například možnost položit dotaz prostřednictvím služby Ptejte se knihovny, výběr z nabídky akcí v knihovnách nebo vyhledání knihovny podle místa i zaměření fondů.

Systém knihoven v České republice tvoří Národní knihovna a síť 6000 knihoven městských a obecních.  Z nich je pak 14 knihoven, které ze zákona plní funkci krajské knihovny a zároveň mohou být knihovnami vědeckými. Do systému českých knihoven patří i knihovny vysokoškolské a muzejní. Některé z knihoven jsou specializované, jako například Národní lékařská knihovna nebo Národní technická knihovna. Snahou knihoven je, aby je využívalo co nejvíce lidí, bez ohledu na to, jakou knihovnu si vyberou. I proto je jednou z koncepčních priorit také marketing knihoven a jejich služeb.

Pozornost bude také české knihovnictví věnovat vzdělávání knihovníků, kteří by se měli orientovat nejen ve svém oboru, ale i ve společnosti a technologiích.

Z výše popsaného by se dalo konstatovat, že české knihovnictví se snad vydalo správným směrem. Přesto máme určité pochybnosti. Na rozdíl od USA, kde proběhl moderovaný dialog, vycházíme v českém prostředí z vizí vedoucích osobností knihovnického oboru a sledování zahraničních a mimo oborových trendů. Širší diskuse o tom, co má společnost chtít od knihoven a na druhou stranu, jakou podporu mohou knihovny od společnosti očekávat, by proto byla velmi vítaná.

Vyplatí se knihovny?

„Ne vše se dá hodnotit penězi. Do knihovny chodím s oběma dětmi 4 a 7 a jejich velkým přáním bylo mít vlastní průkazku. Chodíme tam každých 14 dní, knížky mají rádi, čteme v metru, na dlouhých cestách, a to se těžko finančně hodnotí. Přátelství s knihou se buduje pomalu, ale myslím, že jdeme správným směrem. A jak tohle pro vašeho zadavatele ocenit? :))“ [7]

I když by knihovníci chtěli, aby to bylo jinak (a příklady, že náhled na knihovny se mění, máme), tak knihovna je velkou částí české společnosti vnímána jako neutrální instituce. Nejlépe tuto neutralitu vystihuje přístup, který by se dal popsat asi takto: „Ano, je fajn, když je blízko, protože do ní chodí děti a senioři“, ale určitě to není občanská vybavenost, kterou lidé hledají v seznamu dostupných služeb, třeba když vybírají lokalitu, kam se přestěhují.  Proto považujeme za nutné stále připomínat, že knihovny se vyplatí.

Jak zjistit návratnost nákladů do instituce a veřejných služeb, které z podstaty negenerují žádný ekonomický zisk? Oborníci z Městské knihovny v Praze a Univerzity Pardubice (Fakulty ekonomicko-správní) hledají odpověď  v rámci dlouhodobého projektu financovaného Ministerstvem kultury ČR. Metodika ROI (Return On Investments) byla zatím zpracována pro klasické služby knihoven. Zejména tedy zpracovávání, vyhledávání a uchovávání informací, přístup k on-line zdrojům informací a výpůjční služby.  Pokračování projektu by se mělo zaměřit na služby pro komunity (místo, kultura).

Jak se daňovým poplatníkům služby knihoven vyplácí? Služby knihoven jsou v plusových hodnotách. Například každá návštěva Městské knihovny v Praze (MKP) znamená pro čtenáře úsporu ve výši 742 Kč. Převedeno na celkový rozpočet je každá koruna vložená do činnosti MKP zhodnocena pětkrát. [8]

Hodnota služeb veřejných knihoven nespočívá jen v jejich návratnosti, ale také v tom, že je to typ veřejné bezbariérové služby, která by měla být nedílnou součástí měst a obcí. Nejen proto, že knihovny zprostředkovávají přístup ke knihám a informacím, ale také proto, že poskytují prostor pro setkávání komunit a tak přispívají k jejich rozvoji a stabilitě.

 

Tento článek publikujeme s laskavým svolením Aspen Institute Central Europe. Původní článek naleznete zde: Hanzlíková, Lenka. Libraries in the Digital Age. Aspen Review Central Europe [online]. 2016, 5(3), 85-89 [cit. 2017-03-29]. ISSN 1805–6806. Dostupné z: http://www.aspeninstitutece.org/en/article/3-2016-libraries-in-the-digital-age/

 

Poznámky

  • [1] Podle výzkumů profesora Trávníčka týkajících se čtenářství mají české domácnosti násobně větší knihovny (průměrně máme doma kolem 300 svazků), než je to běžné u všech našich sousedů. Srovnej v Trávníček, J. Čteme?, 2008.
  • [2] Volně zpracováno podle dokumentu Přijímání výzvy, s. 12.
  • [3] Případy, kdy rekonstrukce knihovny vedla k oživení místa, jsou dobře známé. Například v Chicagu se výstavbou nové knihovny rozhodli oživit „mrtvé“ kancelářské centrum města. Podobnou funkci plní v centru Prahy i Ústřední knihovna Městské knihovny v Praze nebo pobočka Hradčany umístěná na Pohořelci, kterou finančně podporuje na žádost místních Praha 1. Knihovny díky svému umístění a funkcím mohou plnit i důležitou roli v době krizí – např. knihovna v New Orleans v době záplav fungovala jako místo klidu, ověřených informací a částečně jako náhrada za zavřené školy.
  • [4] Aktuálně je schválen dokument na léta 2017-2020. Viz: http://koncepce.knihovna.cz/koncepce-rozvoje-knihoven-v-cr-2017-2020/
  • [5] Tedy takové produkce, která již na trhu není dostupná, z tržního pohledu se nikomu nevyplatí text znovu vydat a přitom má stále jistý čtenářský potenciál.
  • [6] První vlaštovkou je projekt E-knihy do každé knihovny, který realizuje Městská knihovna v Praze ve spolupráci s nakladatelstvím Academia. https://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/e-knihy-do-kazde-knihovny
  • [7] Odpověď z anonymního průzkumu souvisejícího se zjišťováním hodnoty služeb veřejných knihoven v České republice, 2013.
  • [8] Vyplatí se knihovna? In: www.mlp.cz, 28. 3. 2014. Dostupný z: https://www.mlp.cz/cz/novinky/832-vyplati-se-knihovna/

Použité zdroje a literatura

Koncepce rozvoje knihoven v ČR 2017 – 2020

 „Společně tvoříme knihovny jako nabídku služeb a informačních zdrojů a otevřeného prostoru pro vzdělávání, kulturu a osobní rozvoj.“
– Vize českých knihoven do roku 2020

Knihovny jako otevřená vzdělávání, kulturní a kreativní centra, Divadelní noc 2016

Knihovny jako otevřená vzdělávání, kulturní a kreativní centra, Divadelní noc 2016. Foto: Archiv MKP

Koncem listopadu 2016 byl vládou schválen dokument, který určuje směr a oblasti rozvoje českých knihoven na příští roky.  Co na knihovny čeká a jaké oblasti se budou řešit na národní úrovni?

Koncepce skončila, ať žije Koncepce

Právě schválený dokument vychází z předchozí koncepce, která určovala knihovnické zájmy v letech 2011-2015. Je tedy na co navázat a v čem pokračovat. Předchozí Koncepce obsahovala 9 témat rozdělených do 21 priorit. Tvůrci nového dokumentu se snažili být úspornější a okruhů je 8. Byť je to vládní dokument, snaží se být psán srozumitelnou formou a posun je patrný i v tom, jak se o tématech přemýšlí – od proklamací k zaměření na uživatele, zřetel na proměny společnosti a prosazování národních řešení, která vnášejí do služeb knihoven přehlednost a jsou efektivní i z hlediska vynakládání veřejných prostředků.

Prioritní oblasti

Jak už bylo řečeno, Koncepce obsahuje 8 prioritních oblastí, kterým by měla být věnována pozornost i finanční zdroje. Jsou to:
1.    Knihovny ve virtuálním prostředí
2.    Knihovny jako otevřená vzdělávací, kulturní, komunitní a kreativní centra
3.    Budování knihovních fondů a informačních zdrojů
4.    Trvalé uchování tradičních knihovních dokumentů
5.    Výstavba knihoven, podpora infrastruktury ICT v knihovnách
6.    Systém hodnocení a marketing veřejných knihovnických a informačních služeb
7.    Vzdělávání pracovníků knihoven
8.    Knihovny jako vědecko-výzkumné instituce

Knihovny jako otevřená vzdělávání, kulturní a kreativní centra, Po zavíračce 2016

Knihovny jako otevřená vzdělávání, kulturní a kreativní centra, Po zavíračce 2016. Foto: Archiv MKP

Kdo to udělá?

Prioritní oblasti jsou rozděleny mezi členy Ústřední knihovnické rady (ÚKR), kteří jsou jejich garanty. Většinou jde o ředitele knihoven, kteří předkládají pravidelné zprávy o realizaci a posunech. Městská knihovna v Praze se přihlásí k oblasti 6 – Systém hodnocení a marketing veřejných knihovnických a informačních služeb. Navážeme tak na činnosti realizované v rámci předchozí Priority 19 a oblastmi zájmu bude jednak komunikace národního portálu knihovny.cz, otázce označení knihovna a jednotné komunikace českých knihoven a také informování o Koncepci samotné. Součástí priority je také ROI – měření efektivity knihoven.
Hlavním zdrojem financování projektů směřujících k plnění úkolů z Koncepce vyplývajících je grantový program Ministerstva kultury ČR VISK 1.

Je to k něčemu?

Hlavním nedostatkem většiny vládních dokumentů je to, že jsou to vládní dokumenty, které nemají žádný reálný dopad. Aby tak nedopadla Koncepce knihoven, záleží i na knihovnách samotných. Měla by sloužit jako inspirace a vodítko při úvahách o proměně služeb, při tvorbě jejich vlastních strategicko-koncepčních dokumentů i jako argumentační materiál při jednání se zřizovateli. Na vládní úrovni pak při prosazování zájmů knihoven a jejich uživatelů.

Přečtěte si také:

Nizozemská inspirace 3: retail concept

Vracíme se potřetí do prostředí veřejných knihoven v Nizozemsku, které budují své služby na spolupráci a prezentují se pod společnou značkou Knihovna. Ruku v ruce s moderními službami jdou interiéry samotných knihoven, které v duchu prodeje a marketingu sledují trend stavění fondu proaktivním a zákaznicky atraktivním způsobem.

Spokojenost čtenářů především

Nový přístup k prezentaci fondu nazývají tamní knihovníci jako retail concept (v překladu prodejní pojetí), ten v sobě spojuje principy z prodejního prostředí a marketingu, přičemž na pomyslném vrcholu této myšlenky není nic menšího než spokojenost návštěvníků knihovny při výběru knih – a s ní souvisí jednodušší prezentace a snazší dostupnost fondu. Část fondu je v regálech vystavena frontálně, to znamená, že obálky knih jsou prezentovány zcela zřetelně čelem k návštěvníkovi.

Prezentace novinek v Městské knihovně v Amstelveenu

Prezentace novinek v Městské knihovně v Amstelveenu

Prodejní koncept se většinou používá při prezentaci beletrie, často se s ním setkáváme při vystavování knižních novinek nebo titulů podle společného žánru nebo tématu. Tento styl prezentace fondu umožňuje návštěvníků knihovny jednoduše brouzdat fondem, vybízí čtenáře vzít si vystavené knihy do ruky, prolistovat si je a v nejlepším případě i vypůjčit.

Prezentace publikací s filmovou tematikou v Městské knihovně v Haagu

Prezentace publikací s filmovou tematikou v Městské knihovně v Haagu

Zbrusu nové knihovny

Přestože prodejní koncept obvykle doplňuje tradiční prezentaci fondu a používá se zejména při prezentaci beletrie a umělecké literatury, v Nizozemsku můžeme v posledních letech sledovat trend budování zbrusu nových knihoven na principech prodejního konceptu.

Za průkopníka prodejního konceptu lze označit Novou knihovnu v Almere, která k novému přístupu dospěla během uživatelského průzkumu v roce 2003 při plánování výstavby nové budovy knihovny. Průzkum se tehdy snažil zjistit, proč se počet registrovaných čtenářů snižuje, jakou funkci by nová knihovna měla mít a co od ní uživatelé očekávají. Zjistilo se, že až 80 % čtenářů navštěvuje knihovnu bez přesné představy toho, co si chce vypůjčit, a nakonec se rozhodnou až při procházení fondu. Čtenáři zároveň zmiňovali také poněkud nudný interiér knihovny.[1] Nová knihovna byla nakonec otevřena v roce 2010 a její uspořádání bylo převratné – po vzoru knihkupectví zde byla použita co nejvíce frontální prezentace knih tak, aby obálky nalákaly čtenáře a návštěvníky k jejich prohlédnutí a půjčení.

Knihy tištěné velkými písmeny v oddělení pro čtenáře se zrakovým hendikepem v Nové knihovně v Almere

Knihy tištěné velkými písmeny v oddělení pro čtenáře se zrakovým hendikepem v Nové knihovně v Almere

Interiér knihovny byl rozdělen do pěti tematických „obchodů“ dle preferencí cílových skupin návštěvníků knihovny. Každý z obchodů má své jméno a vlastní design, zatímco fond v obchodech se skládá z beletrie i naučné literatury. Například oddělení s názvem „Vysoké napětí“ cílí především na návštěvníky mužského pohlaví a obsahuje témata jako finance, počítačovou vědu, management nebo detektivní romány.[2]

Oddělení se žlutým designem na pozadí s názvem “Život” je cílený na ženy a zahrnuje témata jako zahrada, zdraví, vaření nebo design interiérů, Nová knihovna v Almere

Oddělení se žlutým designem na pozadí s názvem “Život” je cílený na ženy a zahrnuje témata jako zahrada, zdraví, vaření nebo design interiérů, Nová knihovna v Almere

V roce 2011 byla otevřena Knihovna na nádraží v Haarlemu, umístěná přímo na jednom z nástupišť. Nová pobočka se tak stala snáze dostupná zejména těm čtenářům, kteří si těžko hledali čas zajít do klasické pobočky knihovny v centru města.

Významnou část fondu knihovny na nádraží v Haarlemu, která vychází vstříc především cestujícím čtenářům, tvoří mimo jiné grafické novely

Významnou část fondu knihovny na nádraží v Haarlemu, která vychází vstříc především cestujícím čtenářům, tvoří mimo jiné grafické novely

Cestujícím čtenářům je přizpůsobena nejenom otevírací doba (v ranní a odpolední dopravní špičce), ale také velmi aktuální knihovní fond, který je složený především z nových titulů. A tento fond je vystaven maximálně frontálně směrem k návštěvníkům pobočky.[3] Jak říká manažer projektu Dick van Tol, frontální prezentace knih není pouze atraktivní, ale je to zároveň způsob jak pomoci čtenářům, kteří mají málo času rozhodnout se, zda je pro ně kniha zajímavá nebo ne. Z tohoto důvodu je fond knihovny tematicky rozdělen podle toho, kolik času může čtenář v knihovně potenciálně strávit – například nejblíže ke vchodu jsou umístěny nejčtenější knihy, v zadní části naleznete denní tisk, časopisy a několik počítačů.

Více čtenářů, více výpůjček

Zmíněná nádražní knihovna patří mezi knihovny, které se prezentují pod společnou značkou Knihovna (více o značce se dočtete ve fotoreportáži a článku). Na vývoji a realizaci značky se podílela reklamní agentura SVT Branding & Design Group z Amsterdamu, která zároveň stojí za inovativním návrhem interiérového řešení knihoven, postaveném na principu prodejního konceptu.

Zatímco komunikační strategie značky si kladla za cíl změnit vnímání knihoven a asociovat v lidech novou roli této tradiční instituce (knihovny jako klenotnice vědomostí a zároveň místo setkání, hledání a objevování), strategie interiérového řešení si vytýčila vytvořit v budovách knihoven inspirující a příjemné prostředí. [4] Jinými slovy prostředí, které přiláká do knihoven více návštěvníků, zajistí delší pobyt návštěvníků v knihovně a které přispěje k nárůstu výpůjček.

Prezentační stolky v interiéru Městské knihovny v Haarlemu

Prezentační stolky v interiéru Městské knihovny v Haarlemu

Příjemný interiér a uživatelsky jednodušší prezentace fondu by měla v návštěvnících knihovny asociovat místo pro odpočinek, zábavu a snění, proto se agentura při návrhu vybavení ideální knihovny snažila odstranit veškeré překážky a bariéry v interiéru. Naopak byl kladen důraz na pocity a emoce, protože knihovny by měly svádět, inspirovat a překvapovat. Vznikl modulární design, ve kterém jsou regály a stoly speciálně navrženy tak, aby flexibilně prezentovaly knihovní fond. Vytvořené moduly jsou variabilní a tedy použitelné pro víceméně všechny provozovny knihoven.

Blackbox a Whitebox – ideální knihovna na míru

Ještě o krok dál posunuli prodejní koncept v provincii Groningen na severu Nizozemska. Agentura SVT Branding & Design Group ve spolupráci s provinčním knihovním centrem Biblionet Groningen vyvinuli koncept ideální knihovny pod názvem Blackbox. Důležitou roli hrají barvy a jak název napovídá, dominantní je tmavá barva v kombinaci s nápadnými barevnými nadpisy, které tvoří jasnou komunikaci. Regály a stolky jsou navrženy tak, aby prezentovaly fond přehledněji a flexibilněji. Knihy jsou prezentovány frontálně, tudíž návštěvníci okamžitě vidí obálku a mají větší chuť vzít ji z regálu a prohlédnout si ji. Podle slov výrobce jsou prodejní vzorce velmi úspěšné a uvádí, že knihovny, které redesignovaly své interiéry s prodejním konceptem, zaznamenaly průměrně o 20 % více návštěvníků a výpůjček.[5]

Blackbox řešení v Městské knihovně v Utrechtu, pobočka Oog in Al (foto Bieb Systemen)

Blackbox řešení v Městské knihovně v Utrechtu, pobočka Oog in Al (foto Bieb Systemen)

Vznikla také druhá varianta s názvem Whitebox, za níž stojí knihovny z provincie Overijssel, provinční servisní organizace ProBiblio a společnost Jos de Vries Retail Company. Koncept interiérového řešení, kterému vévodí bílá barva, jasně rozlišuje cílové skupiny uživatelů. Knihovní fond je podobně jako v Nové knihovně v Almere tematicky rozdělen do jednotlivých „světů“ – například dospělé oddělení reflektují světy/oddělení/témata Láska a život, Znalosti a společnost, Literatura a kultura. Pro mladé jsou tu tři světy rozdělené podle věku (0-8 let, 8-12 let, 12+).

Příklad řešení interiéru Městské knihovny v Culemborgu s použitím konceptu Whitebox (foto Bieb Systemen)

Příklad řešení interiéru Městské knihovny v Culemborgu s použitím konceptu Whitebox (foto Bieb Systemen)

Ústředním prvkem konceptu Whitebox je centrální molo, hlavní cesta vedoucí knihovnou, která rozděluje interiér knihovny na dětské a dospělé oddělení. Pozornost návštěvníků zaujme používání silných vizuálních efektů, např. velké displeje, jejichž prostřednictvím jsou prezentovány ty nejzajímavější dokumenty. V regálech je část fondu vystavena frontálně a obálky jsou vystaveny zcela zřetelně čelem k návštěvníkovi. Frontální prezentace společně s displeji zajistí, že se lidé chtějí knihovnou procházet a objevovat. Koncept Whitebox je vyvinut tak, aby vyhovoval všem typům knihoven, od malých vesnických až po knihovny ve velkoměstech.[6]

Ať už mluvíme o retailu, prodejním konceptu nebo frontální prezentaci, myšlenka je pořád stejná – usnadnit čtenářům orientaci v knihovně a stát se místem, kam se budou rádi vracet. Pokud si klademe za cíl zvýšení návštěv a výpůjček, pak je to rozhodně jedna z cest, kterou stojí za to vyzkoušet. Setkali jste se s tímto přístupem u nás nebo v zahraničí? A jak na vás působil? Podělte se s námi o vaše zkušenosti!

Foto: ©Pavlína Kolínová

Z cyklu NIZOZEMSKÁ INSPIRACE Pavlíny Kolínové. Přečtěte si předchozí příspěvky:

—————————
[1] O uživatelském průzkumu a dopadu na návštěvnost almerské knihovny píše Marga Kleinenberg https://elsfutursdelabibliotecapublica.wordpress.com/documentacio/almere-kleinenberg/.
[2] Více dojmů z almerské knihovny popisuje například římský knihovník Corrado Di Tillio http://publiclibrariesonline.org/2013/06/the-retail-revolution-your-library/.
[3] Více o vzniku nádražní knihovny a jejích projektech píše manažer projektu Dick van Tol  http://www.infotoday.com/mls/jan13/van-Tol–Train-Station-Library-Proves-the-Publicity-Power-of-Remarkable-Projects.shtml.
[4] Případová studie agentury SVT Branding & Design Group je dostupná z http://www.svt.nl/work/bibliotheek/.
[5] Více o konceptu Blackbox včetně příkladů použití zde https://www.biebsystemen.com/en/library-formula/blackbox-retail-formula/.
[6] Více o konceptu Whitebox včetně příkladů použití zde https://www.biebsystemen.com/en/library-formula/whitebox-retail-formula/.