Archiv štítku: vize

(Ne)uvěřitelná knihovna se nebojí změny

CASLIN 2019, 6. – 10. 10. 2019, Železná Ruda

Mezinárodní seminář CASLIN vystavuje své účastníky výzvám. Práce probíhá ve skupinách, čas na splnění jednotlivých kroků je omezený a témata sice úzce souvisí s knihovnami, ale ne vždy se jedná o témata čistě oborová. Často tak splnění úkolu vyžaduje po účastnících vystoupení z osobního komfortu a ani 24. ročník semináře nebyl výjimkou.

Tematicky se CASLIN zaměřil na komunikaci knihoven. Knihovny jsou sice pro všechny, ale pro účely CASLINu byl výčet cílových skupin zúžen na skupinu stakeholdeři (= lidé, kteří mohou ovlivnit činnost knihovny, jako jsou starostové, ředitelé organizací apod.), mladí dospělí a lidé ve středním věku. Účastníci se v rámci programu seznámili se základy analýzy konkurenčního prostředí, zkusili si přípravu a realizaci terénního průzkumu, přemýšleli o tom, jak připravit efektivní komunikační kampaň a přesvědčili se, jak snadno lze podlehnout svodům zdánlivě jednoduchých řešení.

Závěry letošního CASLINu byly zaznamenány do tezí, které shrnují doporučení, co mohou knihovny dělat pro to, aby zůstaly relevantními organizacemi pro své uživatele, širokou veřejnost i zřizovatele. Podstata je ukryta v knihovnách samotných, v tom, jak na činnosti a výsledky organizace nahlížejí zaměstnanci, a jak jsou ochotni změnit své zaběhnuté a osvědčené postupy. Tedy v jejich otevřenosti novinkám, ochotě k tomu dělat věci jinak a nebát se změny.

Teze pro (ne)uvěřitelnou knihovnu

Aktivně vyhledává a oslovuje skupiny, které ji nevyužívají. Žádná z uživatelských skupin a jejich potřeb nesmí zůstat stranou. Realizuje průzkumy (ne)uživatelských potřeb, ptá se, analyzuje potřeby cílových skupin a soustředí se na design a inovace služeb.  Hledá nové cesty (komunikace, služeb, financování,…). Nebojí se přizpůsobovat své tradiční role digitální době a dělat věci, které nedělá nikdo jiný.

Vysvětluje komunikační strategii směrem k zaměstnancům, připravuje je na změnu a vzdělává je v oblasti komunikace (zejména sociální). Zaměstnanci tak knihovny přijímají stálou proměnu knihovny a aktivně jí napomáhají. Pravidelně analyzuje správnost/platnost toho, co dělá a klade si otázku, zda jsou její služby aktuální a pro zvolené cílové skupiny relevantní.

Předpokladem úspěšné komunikace je hledání lídrů, spojenců a inspirace mimo knihovnu s cílem inovovat prostory, služby a posouvat myšlení knihovny. Vhodní lídři a spojenci inspirují a přitahují další. Uživatelé se nesmí cítit příliš svázáni pravidly, knihovna nejsou knihy, knihovnu tvoří lidé pro lidi.

Prosazuje své zájmy i tam, kde se to dnes systematicky neděje. Nejde o jednorázovou komunikační kampaň, ale o dlouhodobý proces aktivní advokacie. Knihovna informuje zřizovatele o PR strategii a kampaních a vtahuje je do rozhodování a inovace služeb. Usiluje o to, aby zřizovatelé věděli, proč je knihovna pro obec důležitá. Cílem je, že zřizovatelé vědí, jak vypadá a co nabízí knihovna 21. století.

Více o semináři CASLIN se dozvíte na stránce https://www.caslin.net .

Ze závěrečných dokumentů semináře CASLIN zpracovala: Lenka Hanzlíková (členka přípravného výboru, Městská knihovna v Praze)

Strategie IFLA 2019-2024: Schopné a sjednocené knihovny pro vzdělanou a participativní společnost!

Na 85. generálním shromáždění IFLA v Aténách byla představena nová strategie IFLA pro období 2019-2024, která  zahrnuje čtyři zásadní směry aktivit, jež jsou:

  1. posílení významu knihoven na globální úrovni
  2. rozvoj a podpora profesionality našich služeb
  3. vzájemná spolupráce a posilování našeho knihovnického společenství
  4. optimalizace naší organizace

Vizí strategie jsou silné a sjednocené knihovny (i s knihovníky) podporující společnosti vzdělané, informované a umožňující účast všech občanů. Nová strategie ostatně také participativně vznikla, a to na základě celosvětové diskuse několika tisíc knihovníků v rámci iniciativy IFLA Global Vision.  Strategii a jednotlivé rozpracované klíčové aktivity pro její naplňování najdete zde: https://www.ifla.org/strategy

Za podklady děkujeme RNDr. Lence Pruckové, ředitelce Knihovny města Olomouc.

Knihovnický manifest pro Evropu

Knihovny jsou pro Evropu důležité – jsou klíčovými místy pro vzdělání a občanskou angažovanost, jsou okny do kultury a dědictví pro všechny, podporují výzkum a inovace. A naopak, Evropa je pro knihovny důležitá.

Ve svých možnostech budovat silnější, chytřejší a spravedlivější společnost jsou knihovny závislé na rozhodnutích přijímaných v Bruselu, Štrasburku a v Lucemburku. Proto organizace zastupující knihovny napříč Evropou, připravily Knihovnický manifest pro Evropu, kterým žádají veřejnost a také kandidáty a poslance Evropského parlamentu o podporu. Jaké tedy je poslání a priority evropských knihoven?

Chceme Evropu, která:

Zaručí, aby kdokoliv v každém období svého života, se mohl učit, číst a rozvíjet prostřednictvím knihoven.

Považuje přístup ke službám knihoven za jádro svých aktivit ve vztahu ke kultuře, vědě a inovacím.

Plně se věnuje dosažení Cílů udržitelného rozvoje OSN a podporuje přístup k informacím ve svých přístupových a rozvojových iniciativách.

Úplné znění Knihovnického manifestu pro Evropu ke stažení (ve formátu pdf). Aktuální informace k manifestu najdete také na webové stránce europe4libraries2019.eu.

CASLIN 2018: než přiletí černá labuť

Knihovny a společnost, takové bylo téma letošní konference CASLIN, která prostřednictvím organizující Univerzitní knihovny v Bratislavě, zvala do krásného prostředí slovenské Malé Fatry.  CASLIN není konference s běžným programem, ale velmi intenzivní pracovní zážitek, který účastníky nutí hledat odpovědi na položené otázky pomocí metody strategického plánování.

Šest konkrétních knihoven, šest pracovních skupin, čtyři dny intenzivní práce a jako výsledek sada tezí, které mohou knihovnám pomoci překonat neočekávané události, připravit se na nevyhnutelné a obhájit svoji roli v měnící se společnosti.  Na co tedy stojí za to se zaměřit? Co mít každý den před očima? Co zdůrazňovat v komunikaci s veřejností i zřizovatelem?

Lidé jako základ

Knihovnu dělají lidé, kteří v ní pracují, proto účastníci CASLINu doporučují věnovat zaměstnancům zvláštní pozornost, zejména jejich vzdělávání a podpoře kreativity a nápadů.

Relevantní služby designované s ohledem na požadavky uživatelů

Knihovna, která nenabízí relevantní služby svým uživatelům, je postradatelná. Zaměřte se na získávání zpětné vazby od lidí, kteří vás využívají, ale ptejte se i těch, kteří zatím knihovnu nepotřebují. Na základě těchto zjištění posouvejte své služby. Nebojte se opustit ty, které jsou neefektivní. Poznávejte, jak to dělají jinde, a srovnávejte. Stále mějte na paměti to, že knihovna musí být pro veřejnost srozumitelná.

Nepostradatelná partnerství

Knihovna nikdy nesmí zůstat sama, vždycky musí mít strategické partnery nejen z oblasti knihovnictví, ale i neziskového sektoru, školství, městských organizací i komerční sféry. Samozřejmostí je úzký vztah se zřizovatelem a případně dalšími politickými hráči i jednotlivými stakeholdery. Advokacie je běžnou součástí práce širšího vedení knihovny.

Vícezdrojové financování

Financování knihovny je vícezdrojové. Zejména pro financování rozvojových projektů se vyplatí aktivně vyhledávat různé grantové příležitosti, nebo uzavírat prospěšná partnerství.

Více informací o konferenci naleznete na stránce https://caslin2018.ulib.sk/.

TIP! CASLIN 2019 – datum do diářů 6. – 10. 10. 2019

Autor: Lenka Hanzlíková, Městská knihovna v Praze

Foto: © 2018 Univerzitná knižnica v Bratislave

Trvale udržitelný rozvoj v knihovnách? To chceme!

Cíle udržitelného rozvoje neboli zkráceně SDG (Sustainable Development Goals) jsou hlavním programem OSN od roku 2015 do roku 2030. Cíle trvale udržitelného rozvoje se mají promítat do každodenního života a přípravy různých státních politik napříč celým světem. Dohromady 17 cílů zahrnuje jak boj s chudobou, tak adaptaci na změnu klimatu, ochranu zdraví, zajištění kvalitního vzdělání a rovných podmínek pro všechny i energetickou politiku využívající více obnovitelných zdrojů nebo udržitelný život ve městech, ve kterých žije stále větší podíl obyvatel naší planety. Mezi cíle patří i zdravé nastavení mezinárodních vztahů založených na partnerské spolupráci a mírovém soužití, které není pro mnohé oblasti světa něčím samozřejmým.

Celý příspěvek