Archiv štítku: vize

Připravujeme roadshow pro Centrální portál knihoven

Knihovny placky

Centální portál knihoven Knihovny.cz patří mezi ty projekty, které si zaslouží pozornost široké odborné veřejnosti. Od roku 2012, kdy se stal jedním z prioritních bodů současné Koncepce rozvoje knihoven v ČR na léta 2011–2015, prošel významným vývojem. Koncem roku 2015 se chystá spuštění pilotní verze portálu, proto jsme se rozhodli seznámit s jeho současným stavem knihovníky po celé republice.

Roadshow Knihovny.cz – centrální portál českých knihoven je série přednášek, jejíž cílem je přiblížit vývoj a současný stav stejnojmenného projektu. Lektoři z řad řešitelů projektu představí výsledky uživatelského testování portálu, praktické ukázky z pilotního provozu a také hlavní přínosy pro knihovny a jejich uživatele. Přednášky jsou určeny pracovníkům městských a místních knihoven, pro odborné knihovníky chystáme samostatné přednášky v Praze a Brně.

Mezi naše lektory budou patřit kolegové, kteří jsou s vývojem portálu dlouhodobě spjati (PhDr. Bohdana Stoklasová, RNDr. Tomáš Řehák, Ing. Petr Žabička a další) – ti během podzimu 2015 postupně navštíví všechny krajské knihovny v České republice. Bližší informace k zastávkám roadshow získáte u koordinátorky projektu nebo metodika příslušné krajské knihovny.

Přehled plánovaných termínů roadshow

České knihovny za dalších pět let?

Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015, dokument schválený vládou ČR, který říká, kam mají knihovny směřovat, pomalu končí. Proto se koncem dubna sešla v Třešti Ústřední knihovnická rada rozšířená o další přizvané experty, aby zhodnotila stav realizace stávající Koncepce a diskutovala o té budoucí.

Ohlédnutí za současnou koncepcí

České knihovnictví řeší od roku 2011 celkem 21 „hlavních“ tematických priorit. Úspěchy jsou proměnlivé, ale i cesta je cíl. Nejdůležitějším přínosem Koncepce je totiž podle mého mínění obnovená úzká spolupráce knihoven napříč oborem i republikou ve snaze naplnit konkrétní koncepční cíle a úkoly z nich vyplývající. Doufám, že pocit vzájemné spolupráce rokem 2015 neskončí, naopak se sdílení prohloubí. V jednotě je přeci síla.

Splnění cílů všech priorit mělo vést k naplnění vize Koncepce, která čtenáři do úst vkládala slova o ideální knihovně, formulovaná vševědoucím knihovnickým pohledem. Knihovna čtenářských snů je prý příjemná, přístupná 24/7, bez bariér, efektivní a s motivovaným personálem. Opravdu?

V krásné, přívětivé a pohodlné knihovně rychle obsloužen příjemným, kvalifikovaným, očividně spokojeným a motivovaným personálem získám požadovanou kvalitní službu bezplatně i z pohodlí domova, bez ohledu na národnost či handicap, v kteroukoliv denní či noční dobu.
Vize Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015

První část třídenního jednání byla věnována zprávám o stavu plnění právě platných priorit. Nejvýraznější úspěchy zaznamenaly pracovní skupiny, které měly za cíl standardizovat procesy nebo služby. Byly vydány Standard pro dobrou knihovnu a Standard Handicap Friendly, významně se posunulo vnímání role dobrovolníků. Málokterou prioritu je možné označit za hotovou a témata se jistě budou objevovat dál ať už ve vzdělávání, nebo programech odborných setkání, ale už máme pevný základ a na čem stavět.

Nejkomplikovanější – ale to možná proto, že jsme zatím nikdy nic takového nezkoušeli – jsou práce na Centrálním portálu knihoven. Cíl spustit portál v roce 2015 zůstane sice nenaplněn, ale od té doby, co se do vývoje se svými zkušenostmi z ČístBrno.cz položila Moravská zemská knihovna, to začíná vypadat opravdu nadějně! Adresu Knihovny.cz se proto vyplatí sledovat nejen kvůli odbornému zájmu, ale i pro dobro vašich čtenářů.

Vize, mise, záchrana

Jak bude vypadat finální text nové Koncepce do roku 2020, zatím není úplně jasné. Možná, že nezůstane priorita na prioritě. Jasné ale je, že vize, kam by se měly knihovny ubírat, se celkem významně promění – od deklarace toho, co si myslíme, že o čtenáři víme, k tomu, co mu chceme reálně nabídnout. A to je dobře.
Vizionářská supervěta pak obsahuje i čtyři hlavní témata, kterým by se měly knihovny v nadcházejících letech věnovat: spolupráce, zdroje, prostor a rozvoj. A jak zmíněná „supervěta“ zatím zní?

Společně* tvoříme knihovny jako nabídku zdrojů** a otevřeného prostoru*** pro vzdělávání, kulturu a osobní rozvoj****.

* Já. Vy. Čtenáři. Knihovníci. Daňoví poplatníci. Baví nás to.
Spolupráce

** Knihy, data, média.
Zdroje

*** Pro jednoho i pro všechny, stále na blízku, pro každého bez rozdílu, se vzájemným respektem.
Prostor

**** Zážitek. Inspirace. Kreativita. Tradice. Dnes čerpáme z minulosti a tvoříme budoucnost.
Rozvoj

Snad ani nemusím dodávat, že bez hvězdičkových vysvětlivek není sdělení úplné a bude potřeba s ním pracovat jako s celkem.

Zajímavým vedlejším efektem diskusí nad tématy byla stále se vracející myšlenka nutnosti dlouhodobé, centralizované a vědomé podpory některých činností (poradenství v oblasti architektury a plánování knihoven, podpora čtenářství, standardizace služeb, služby centrálního portálu, komunikace knihoven) a z toho plynoucí revize dotačních programů.

Koncepce jako společný dokument českých knihoven?

Mít dokument, který popisuje, na co by se měly české knihovny zaměřit, nota bene schválený vládou, je určitě fajn. Otázka je, jak koncepci vnímají knihovny samotné. Trochu mě mrzí, že po zkušenostech s komplikovaným přijetím předchozí Koncepce, jsme na nejlepší cestě si to celé zopakovat. Je mi jasné, že tvořit text s několika tisícovkami subjektů je nereálné, ale předpokládala bych, že se o přípravě začne včas mluvit, aby se aktivní knihovny měly čas vyjádřit třeba k tomu, kde je tlačí bota. Na to už je teď pozdě. A možná už je také pozdě na to, aby proběhlo vůbec nějaké vnitřní připomínkové kolo před tím, než dokument odejde do vlády.
Zároveň také platí, že pro vládu vzniká dokument, který odpovídá požadavkům, které se na takový dokument kladou. Může tak vůbec vzniknout něco, čím si radostně budou listovat čeští knihovníci, kde budou hledat oporu při vyjednávání se zřizovateli, z čeho bude jasné studentům, kam se obor vyvíjí? Uvidíme. Ať už to dopadne jakkoli, bylo fajn najít a držet společnou řeč.

Lenka Hanzlíková, Městská knihovna v Praze
Foto: © Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR (fotogalerie na FB)

Kam dál:

Podklady pro jednání v Třešti – vyhodnocení současných priorit, doporučená četba k tvorbě nové Koncepce

Návrh Státní kulturní politiky na léta 2015-2020 – nová státní kulturní politika by měla zahrnovat také body z připravované Koncepce

Metodika pro tvorbu národních strategií – jak na to?

Quo vadis, knihovno? – zhodnocení projektu, jehož hlavním cílem bylo prosadit myšlenky současné Koncepce mezi knihovníky

Nová strategie skotských knihoven

Skotské knihovny mají novou strategii veřejných knihoven na nadcházející léta. Dokument s názvem Ambition and Opportunity: A Strategy for Public Libraries in Scotland 2015-2020 je dostupný online http://scottishlibraries.org/wp-content/uploads/2015/01/Strategy.pdf.

Jak se vám líbí? A mohla by být skotská strategie inspirací pro nově vznikají koncepci rozvoje českých knihoven?

Skotska strategie

Aspenský dialog o veřejných knihovnách

Mezinárodní nezisková organizace Aspen Institute s podporou nadace Billa & Melindy Gatesových vydala na konci roku 2014 report s názvem Rising to the Challenge: Re-Envisioning Public Libraries, který se zabývá změnou vnímání veřejných knihoven v americké společnosti. Budoucnost knihoven v něm společně s profesionálními knihovníky zkoumají vládní stratégové, filantropové, pedagogové a technologičtí specialisté.

Aspen Institute

Nová vize veřejné knihovny
Role knihoven v 21. století jdou daleko za rámec půjčování knih. Knihovny musí i nadále překonávat jak krátkodobé naléhavé výzvy, tak identifikovat a řešit dlouhodobé individuální i kolektivní potřeby místních obyvatel. A rozsah práce v komunitách, kterým slouží, je ohromný, zejména v oblasti celoživotního vzdělávání, občanské angažovanosti či osobního rozvoje pracujících lidí.

„Knihovny musí být místem, kde se lidé mohou setkávat, spolupracovat a učit se digiálnímu vzdělávání. Veřejné knihovny se stávají platformou pro učení. Tvořivost a inovace otevírají knihovnám zcela novou cestu a pomáhají komunitám překonat ekonomické a sociální rozdíly.“
Walter Isaacson, prezident a výkonný ředitel Aspen Institute

Aspenský dialog se též odvolává na Mezinárodní federaci knihovnických asociací (IFLA), která ve své zprávě IFLA Trend Report z roku 2013 definovala pět hlavních směrů, jež budou formovat informační společnost, a na které budou muset obce a jejich knihovny výhledově reagovat.

Klíčové výhody veřejné knihovny
Role moderní veřejné knihovny v digitálním věku je postavena na třech klíčových přínosech:

  1. Lidé – knihovna je centrem občanské angažovanosti, podporuje vytváření nových vztahů a posiluje lidský kapitál komunity, kterou tvoří například děti a mládež, rodiče, uchazeči o práci, podnikatelé, imigranti, penzisté nebo samotní autoři. Knihovny usnadňují učení a kreativní tvoření dětem stejně tak jako dospělým.
  2. Místo – knihovna je příjemný prostor určený pro celou škálu aktivit, pro čtení, učení, dorozumívání se, setkávání nebo obchodování. Její fyzické zázemí představuje ve stále silnějším virtuálním světě útočiště posilující nejenom sociální vazby. Virtuální prostor knihovny naopak nabízí přístup k různým informacím a zdrojům, které knihovny nabízí.
  3. Platforma – knihovny poskytují lidem přístup k nástrojům a zdrojům, díky nimž mohou jednotlivci i skupiny poznávat a objevovat nové informace. Role platformy radikálně přetváří denní aktivity knihovny a posouvá původní koncept „půjčování“ světového vědění k nové vizi knihovny coby centra pro vzdělávání a propojení místní komunity.

Případové studie a nové příležitosti
Součástí doprovodného materiálu aspenského dialogu jsou dvě případové studie prezentující příklady dobré praxe amerických knihoven. První z nich se zaměřuje na knihovny a posilování vztahů v místní lokalitě (např. se školami, podnikateli, občanskými sdruženími či jinými knihovnami) a představuje projekty, které úspěšně propojují nové partnery, služby knihoven a místní obyvatele.

Druhá studie se soustředí na aplikace, projekty a iniciativy, díky nimž knihovny vytvářejí nové příležitosti pro učení a zapojení uživatelů.

Čtyři strategie k úspěchu
Podle aspenského dialogu je dlouhodobé zdraví knihoven nezbytné pro perspektivní vývoj komunity, ve které působí. Zajímá vás, jaké strategie vedou k úspěchu? Propojení potřeb místních obyvatel se službami knihoven může být jedna z těch správných cest, objevte další prostřednictvím 4 strategií k úspěchu a 15 kroků pro vedoucí knihoven, stratégy a komunitu.

Další inspiraci může poskytnout souhrn zdrojů, které přispěly ke vzniku aspenského dialogu o veřejných knihovnách. Vedle případových studií zde naleznete doporučenou literaturu k tématu, odborné statě a fotografie. Přejeme příjemné počtení!

IFLA Trend Report

Přístup k informacím, online vzdělávání, ochrana osobních údajů, hyperkonektivita a nové technologie. To jsou podle Mezinárodní federace knihovnických asociací (IFLA) hlavní směry, které budou formovat informační společnost v následujících letech. IFLA Trend Report definuje pět trendů, které budou klíčové pro další směřování knihoven:

1. Přístup k informacím

Pokud je tak snadné informace sdílet, může je někdo doopravdy vlastnit? Nové technologie umožňují přístup k stále většímu množství informací, na druhou stranu se mohou stát i bariérou a vyloučit ty, kteří je neumí využívat. Kvantita informací, jejich rozmanitost a dostupnost představuje nové výzvy pro knihovny. Stále důležitější postavení v informační společnosti zastává informační a digitální gramotnost. Nedostatečná schopnost získávat a zpracovávat informace může představovat překážku v přístupu k online zdrojům a potenciálně vést k rozšíření digitální propasti. Hranice mezi producenty a uživateli informací se stírají, proto jsou otázky vlastnictví informací a obsahu stále složitější.

IFLA Trend 1

2. Online výuka

Je-li online vzdělávání zdarma, tak kolik doopravdy stojí? Online vzdělávání bude demokratizovat, ale i komplikovat výuku v globálním měřítku. Pokytování informačních a knihovnických služeb se mění pod vlivem velkého množství online výukových zdrojů a také díky vzestupu otevřeného přístupu k publikování (Open Access). Lze očekávat, že možnosti vzdělání budou díky elektronicky dostupným výukovým zdrojům bohatší, levnější a přístupnější. Na významu nabývá celoživotní vzdělávání, neformální a informální učení.

3. Soukromí a ochrana osobních údajů

Kdo profituje z vašich osobních údajů? Hranice soukromí a ochrany údajů budou nově vymezeny. Rozrůstající se objemy osobních údajů, které mají k dispozici vládní i komerčních instituce, budou sloužit k pokročilému profilování uživatelů, jež může sloužit nejenom k lepšímu cílení služeb, ale také k jednoduššímu sledování lidí pomocí sofistikovaných metod monitorování a filtrování metadat.  Tento možný vývoj, v jehož důsledku může dojít ke snazšímu zneužití citlivých údajů, představuje vážný dopad na lidské soukromí a důvěru v online svět.

IFLA Trend 3

4. Hyperkonektivní společnost

Kdo nejvíce využije větší transparentnosti a dostupnosti informací z veřejné správy – politici, občané nebo komerční společnosti? Hyperkonektivní společnost bude poslouchat a podporovat nové hlasy a skupiny. Současná společnost je stále více propojena online a umožňuje vznik nových politických hnutí na úkor tradičních politických stran. Iniciativy pro otevřené vládnutí (např. Open Government Partnership) a přístup k informacím z veřejné správy vedou k větší transparentnosti a orientaci veřejných služeb na občany. Velké objemy dat (tzv. „big data“) budou v různých oblastech podporovat efektivnější politiku založenou na důkazech, např. ve zdravotnictví, sociální péči nebo ochraně životního prostředí.

5. Nové technologie

Když váš telefon, vaše auto a vaše hodinky neustále vědí, kde se nacházíte – kdo potom vede váš život? Globální informační ekonomika bude proměněna pod vlivem nových technologií. Vývoj nových technologií se prolíná jako červená niť všemi informačními trendy, které IFLA sleduje. Šíření mobilních zařízení, s nimiž jsou lidé neustále připojeni, síťové senzory v domácích spotřebičích, 3D tisk nebo technologie automatického jazykového překladu proměnují globální informační ekonomiku. Jaké dopady bude mít tato situace na knihovny?

insights-document_cover_large

Nechte se inspirovat, více informací a podrobnější popis jednotlivých trendů naleznete v dokumentu Riding the Waves or Caught in the Tide: Insights from the IFLA Trend Report. Pokud vás trendy zaujaly, sledujte na sociálních sítích oficiální hashtag #iflatrends nebo navštivte facebookový profil IFLA.