Archiv autora: Veronika Hyblerová Trachtová

Inovované standardy knihovnických služeb 2020

Knihovnický institut Národní knihovny vydal dva aktualizované zásadní standardy: jednak čtvrtou verzi Standardu pro dobrou knihovnu a ve druhé verzi vyšel standard Služby knihoven knihovnám, který se věnují regionálním funkcím. Oba standardy, které vycházejí i z mezinárodních doporučení IFLA, mohou být dobrým vodítkem pro nastavení základních parametrů služeb: jak pro vedení a zaměstnance knihoven, tak pro starosty obcí, aby měli konkrétní představu, v jakém rozsahu může knihovna jejich obci sloužit.

Standard pro dobrou knihovnu

Tento metodický pokyn stanovuje základní kvantitativní a kvalitativní podmínky pro poskytování knihovnických služeb veřejnými knihovnami. Zahrnuje doporučení ohledně  provozní doby,  tvorby knihovního fondu, ploch a IT vybavení pro uživatele, webových stránek knihovny, online katalogu, kvalifikace a vzdělávání pracovníků knihoven aj.

Aktualizovaná verze Standardu vznikla po pěti letech. Nově přibyl článek 14 o vzdělávacích, kulturních a komunitních aktivitách knihoven, který zahrnuje i doporučení kolik akcí ročně organizovat podle velikosti knihovny. Podpora této činnosti knihovny cílí na rozvoj společenského a kulturního zázemí obyvatel obce, podporu místní společnosti napříč všemi věkovými kategoriemi a na posílení spolupráce a solidarity. Upraven byl článek 11 – doporučení k personálnímu zajištění. Nyní například zahrnuje odpovídající zvyšování úvazků vzhledem k navyšování agendy vzdělávacích a kulturních aktivit. Základní body standardu se nezměnily, text i statistické údaje ovšem prošly aktualizací.

Standard pro dobrou knihovnu je ke stažení na webu Informace pro knihovny a také je v tištěné formě distribuován přes krajské a pověřené knihovny.

Služby knihoven knihovnám

Dokument oslovující přímo starosty shrnuje informace o krajských programech regionálních funkcí na podporu knihoven, tak aby provozovatelé knihoven věděli o podpůrných činnostech určených základním knihovnám. Úvod dokumentu zahrnuje zajímavé statistické údaje o celkových výkonech veřejných knihoven za rok 2019 (22 milionů fyzických návštěvníků, 51 milionů výpůjček) a standard předesílá poslání knihoven a obsahuje informace o systému regionálních služeb, o poradenství, vzdělávání a pomoci při správě knihovních fondů. I zde nově přibyl článek o podpoře vzdělávacích, kulturních a komunitních aktivit a větší prostor je věnován úlohám jednotlivých prvků systému knihoven, který zahrnuje pověřené knihovny, obsluhované knihovny i přímo provozovatele obsluhované knihovny.

Standard je ke stažení zde na webu Informace pro knihovny.

Zlatý Ámos je z Tábora. Knihovna si to nenechala ujít

Pro knihovny je letošní rok zastřešen mottem Knihovny jako místa vzdělávání, a proto knihovny  navázaly spolupráci s anketou Zlatý Ámos. Plánem bylo připravit pro úspěšné účastníky regionálních kol a jejich třídy speciální program v knihovnách a také společně s  jednotlivými Ámósi  prohloubit spolupráci škol a knihoven. Přinášíme vám inspiraci z táborské knihovny, která s vítězem celé soutěže, Tomášem Míkou z táborského gymnázia, připravila rozhovor a snad se i přes různá protiepidemická opatření podaří brzy realizovat i další plány.

Na konci března jsme se dozvěděli, že cenu Zlatý Ámos získal Táborák Tomáš Míka, učitel češtiny a základů společenských věd na blízkém gymnáziu.

Kvůli situaci s koronavirem jsme se s ním nemohli osobně setkat, poblahopřát mu, ani ho a jeho studenty pozvat na nějaký program do knihovny. Proto jsme se rozhodli, že s ním sepíšeme rozhovor po telefonu a k propagaci využijeme sociální sítě. Zjistili jsme totiž, že ač je na internetu řádka rozhovorů s Tomášem, jsou všechny téměř stejné a pouze informují o tom, kdo pro letošek cenu získal.

Do karet nám hrálo, že Tomáš Míka je nejen učitel, ale duší také básník. Pod pseudonymem Mořic Klein vydal zatím tři knihy a další dvě má nyní připravené k vydání. Takže společná řeč se točila nejen okolo učitelství, ale také literatury. Abychom také podpořili iniciativu #kupknihu, vložili jsme do rozhovoru odkazy na e-shop s Mořicovými texty.

Tomáš Míka se během rozhovoru také zmínil, že ho zajímají e-knihy. To nás inspirovalo k tomu, že jsme nejen jemu osobně, ale všem ředitelům táborských škol a spolupracujícím učitelům rozeslali nabídku e-čtení – odkaz na náš táborský knihovní katalog, ale také na e-knihy od MKP a na portál zpřístupňující obsah nejen pro studenty protiviru.knihovny.cz.

Do budoucna bychom Tomáše Míku ještě rádi pozvali do knihovny, zatím nás napadá uspořádat mu autorské čtení, jakmile mu vyjde nová kniha. Rádi bychom ale nabídli program i jeho studentům (např. exkurze), pokud to bude realizovatelné, protože jde o maturanty, kteří v září pravděpodobně nastoupí na VŠ.

Celý rozhovor s Tomášem Míkou o učení i literatuře najdete na webu táborské knihovny.

Autor textu: Kateřina Šímová, Městská knihovna Tábor

Čtenáři a online služby – výsledky výzkumu o e-knihách

Představujeme vám výsledky výzkumu o vztahu českých čtenářů k e-knihám, který v loňském roce vytvořil tým projektu Efektivní knihovna v digitálním prostředí. Výsledky jsou vzhledem k současné situaci, kdy knihovny byly či jsou uzavřeny nebo mají omezený provoz, o to relevantnější a pro nás knihovníky zajímavější. Nemožnost poskytovat služby ve fyzickém prostředí přinesla výzvu v podobě soustředění na digitální služby. E-knihy, digitalizované dokumenty přístupné v Digitální knihovně Kramerius, přístup k odborným časopisům a článkům v databázích, to je základ, který nyní tvoří služby knihoven. Jaký postoj tedy k e-zdrojům měli čtenáři před koronakrizí?

Výsledky odpovědí reprezentativního vzorku populace představuje přehledná infografika připravená Městskou knihovnou v Praze ve spolupráci se společností Sociores. Podrobnosti o celém projektu najdete na konci článku. Z této infografiky vybíráme několik okruhů otázek: Čtou lidé e-knihy? Jsou ochotní za ně platit? Odkud si e-knihy stahují? A jaké žánry současní i potenciální čtenáři e-knih čtou a na jakých zařízeních?

Ti, kteří čtou, jednoznačně preferují knihy tištěné a přečtou v průměru 14 knih za rok, z toho 9 knih beletrie. “E-čtenářů“ je 27 % ze všech dotázaných (tolik jich využilo alespoň 1 e-knihu za posledních 12 měsíců). Lidé, kteří čtou elektronicky, přečtou ročně průměrně 7 e-knih a využívají zároveň i tištěné tituly. „Elektronické čtení má pro čtenářství obecně spíše podpůrnou funkci. Rozhodně se nenaplňují vize o souboji papírových a digitálních knih s jednoznačným vítězem,“ říká manažer e-knihovny Vojtěch Vojtíšek.

Jak si čtenáři knihy opatřují? Výsledky ukazují, že Češi nejprve knihy kupují (nové i použité), poté se ptají známých a teprve naposledy si pro ně zajdou do knihovny, nebo je hledají v elektronické podobě. Pokud si mohou vybrat, upřednostňují knihu v papírové podobě.  To platí i při možnosti volby při výpůjčce z knihovny. Mají-li čtenáři na výběr, jak získat hledaný titul z oblasti beletrie, pak nejvíce z nich volí na prvním místě „vypůjčit ihned tištěnou knihu“.

Odpovědi na otázky zaměřené na e-knihy potvrdily tušení výzkumníků: „Lidé chtějí stahovat zdarma (76 %) a číst pro zábavu (70 %), a to na několika zařízeních zároveň, primárně však na telefonu a počítači,“ prozrazuje čtenářské preference Vojtíšek. Zároveň však téměř čtvrtina respondentů vyjadřuje ochotu zaplatit za stažení e-knihy v knihovně částku 66 Kč.

Při současném nouzovém stavu došlo v objemu stahování e-knih oproti podzimu 2019 ke změně: „Nárůst objemu stahovaných e-knih z E-knihovny byl v prvním čtvrtletí 2020 zhruba o 92 %. V březnu stejné číslo vzrostlo v meziročním srovnání o 400 %“,  komentuje výsledky Vojtíšek. Uvidíme, jestli je skokový nárůst v době, kdy jsou papírové knihy v knihovnách a knihkupectvích nedostupné, zárodek trendu, nebo jednorázový úkaz.

Projekt Efektivní knihovna v digitálním prostředí byl realizován v průběhu roku 2019 týmem Městské knihovny v Praze ve spolupráci s odborníky z Univerzity Pardubice a Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy na reprezentativním vzorku české populace (18+) a čtenářů Městské knihovny v Praze, Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích. Výzkumy připravila a realizovala agentura Sociores. Kvantitativní výzkumy doplnil výzkum kvalitativní v podobě série hloubkových rozhovorů s osobnostmi českého knihovnictví.  Projekt podpořilo Ministerstvo kultury ČR v rámci dotačního programu Veřejné informační služby knihoven VISK 1. Celkové náklady projektu činily 233 000 Kč.

Úplné datové výsledky, včetně metodického doporučení, jsou k dispozici v dokumentu dostupném ve čtečce issuu na https://1url.cz/hz2rl.

Čtení dětem – výběr knihovníků ze současné dětské literatury

Nový projekt Čtení dětem na portálu Knihovny.cz nabízí pomoc při hledání kvalitní a přitom současné literatury pro děti a je určen pedagogům, rodičům, ale  třeba i knihovníkům ze školních nebo malých knihoven. Čtení dětem nabízí několik seznamů vybraných titulů pro různé čtenářské kategorie od předškoláků po 9. třídu základní školy. Každý seznam pak obsahuje několik desítek titulů vybraných zejména s ohledem kvalitu, rok vydání a dostupnost na trhu, které vyšly od roku 2016 dále. Obsahuje tak jak zcela nové tituly, tak někdy i léty prověřenou klasiku v nových vydáních. „Dnešní děti žijí v úplně jiném světě, také jazyk se vyvíjí, a pro radost z knihy a příběhu je nutné, aby odrážel současnou zkušenost,“ připomíná důležitost výběru vhodného titulu Jitka Řeháková, vedoucí Oddělení služeb dětem a mládeži Ústřední knihovny Městské knihovny v Praze.

Seznamy byly vytvořeny odborníky na dětskou literaturu z Ústřední knihovny Městské knihovny v Praze s přihlédnutím k doporučujícím materiálům dalších českých knihoven (Knihovna města Ostravy, Knihovna města Hradce Králové a Centra pro dětské čtenářství Knihovny Jiřího Mahena v Brně), výběru Nejlepší knihy dětem nebo oceněním jako je Magnesia Litera. Projekt vznikl v úzké spolupráci Městské knihovny v Praze a portálu Knihovny.cz, provozovaném Moravskou zemskou knihovnou.

Předpokládáme, že se projekt Čtení dětem bude dále rozvíjet a nabídne například seznam s tipy na didaktické materiály na téma dětského čtenářství nebo seznam titulů pro čtenáře, kteří se učí číst tzv. genetickou metodou.

Knihovny jsou za časů koronaviru zavřené a doporučené tituly si tak není možné půjčit, ale dají se koupit. Koupí knihy nejen rozšíříte výběr v domácí knihovně, dětském oddělení nebo ve školní knihovně, ale také pomůžete českému knižního trhu překlenout toto složité období. Tvůrci portálu se tak hlásí ke knihovnické výzvě Kup knihu, zachráníš nakladatele.

#kupknihu #knihovnyprotiviru

Tisková zpráva Čtení dětem

Knihovny proti viru

Co mohou knihovny nabídnout, když jsou zavřené? Na portálu Knihovny.cz najdete nový rozcestník protiviru.knihovny.cz zjednodušující vyhledání elektronických zdrojů, které můžete zdarma a legálně číst, sledovat nebo poslouchat online nebo na svých čtečkách a mobilních zařízeních.

Zdroje jsou nabídnuty podle uživatelských kategorií: pro děti a mládež,  pro studenty VŠ, pro dospělé a pro seniory. Rozcestník odkazuje na další relevantní obsah, který se uživatelům může hodit, a je pravidelně aktualizován, protože relevantní online obsah nyní přibývá rychlým tempem.  A pod hashtagem #Knihovnyprotivirusoustřeďuje tým v MZK i další materiály, které mohou knihovny poskytnout.