Chci budovat komunitní knihovnu a zapojovat lidi zvenku

„Kromě svých základních činností mohou knihovny vyvíjet takové aktivity, kterými by byly užitečné nejen svým registrovaným uživatelům, ale kterými by oslovovaly i širší veřejnost v místě a zároveň tak lépe zhodnocovaly své knihovnické a informační služby. Knihovnu, která vytváří prostor aktivitám ve prospěch místa, která se cíleně zapojuje do života místa, plní roli jakéhosi společenského centra, pomáhá rozvoji místního společenství/ komunity a sociální integraci na místní úrovni, takovou knihovnu nazýváme komunitní.“

Zuzana Ježková: Knihovna tzv. komunitní

Základy budování komunitních knihoven u nás položila Zuzana Ježková, která je také autorkou definice komunitní knihovny. 

Komunitní aktivity knihovny vychází z potřeb místa

Ať už se k vám tyto potřeby dostávají skrze úzkou spolupráci se zřizovatelem a dalšími organizacemi působícími ve vaší obci, či s nimi přicházejí sami uživatelé a další lidé kolem vás, nebo dokonce systematicky mapujete potřeby svého místa (jak na to se dozvíte v tomto nástroji), tyto potřeby se neustále proměňují. Na komunitní knihovnu lze tedy pohlížet jako na proces, přístup.

Komunitní knihovna pomáhá posilovat vztahy a umožňuje lidem růst

Ideální komunitní aktivita je taková, která si začne žít vlastním životem, do které se zapojí lidé zvenku knihovny a vezmou si ji za svou. 

Jakými fázemi taková aktivita prochází, co je v nich důležité dělat, a také, jak to souvisí s tzv. resiliencí, se dozvíte z příspěvku Lindy Kovářové na konferenci Do Černého.

Komunitní aktivity vznikají zespoda

To, jestli se daná aktivita „chytne“, nezávisí na tom, jak dobře ji dokážete lidem „prodat“, ale spíš zda řeší něco, co lidi kolem vás skutečně pálí a zda se vám pro ni podaří získat aktivní spojene.

Je se kde inspirovat, ale nezapomeňte, že to, co funguje v jiné knihovně, nemusí fungovat u vás.