Součástí kulturního a vědeckého dědictví jsou dnes digitální dokumenty, a to digitalizované, původně analogové, textové, obrazové, zvukové a audiovizuální, stejně jako dokumenty publikované v digitální podobě. Pro jejich uchování a zpřístupnění je nutné vytvořit legislativní, organizační, technické a další předpoklady. Důležité je zavést systém povinného ukládání elektronických dokumentů jako určité formy povinného výtisku, tyto dokumenty pak pohotově zpracovávat a centrálně je zpřístupňovat, stejně jako podporovat nástroje pro sdílenou katalogizaci.
Zároveň je nutné optimalizovat systém povinného výtisku tištěných dokumentů. Nelze se však obejít bez zpracování a realizace koncepce trvalého uchovávání tradičních textových dokumentů – knih, periodik, rukopisů, historických fondů a hudebnin. Ke všem uchovávaným dokumentům musí být zajištěn rovný přístup, ať pro účely vzdělávání, výzkumu, vývoje nebo zpřístupňování kulturního dědictví.
Zpřístupnit každému zájemci prostřednictvím knihoven veškeré dostupné tištěné i digitální dokumenty a informace pro výzkum, vzdělávání i volný čas.
Péči o digitální dokumenty se v Koncepci rozvoje knihoven věnují priority č. 1–5.
Mezi řešené projekty patří Národní digitální knihovna.