Knihovna by se měla stát přirozeným komunitním, vzdělávacím a kulturním centrem a své služby více orientovat na potřeby dané komunity. Je nezbytné podporovat knihovnu s důrazem na fyzické místo, jako určitou protiváhu virtuálního světa a jako příjemný prostor pro studium, setkávání a volný čas. Knihovny jako důležité zdroje informací a místa pro neformální vzdělávání je potřeba využívat prostřednictvím školských vzdělávacích programů i v rámci celoživotního vzdělávání.
Zároveň je ale nutné popularizovat četbu samotnou, zejména u dětí a mládeže, jako způsob zábavy i získávání vědomostí. Řešením může být užší spolupráce knihoven a škol v projektech rozvoje čtenářské gramotnosti. Aby měly knihovny svým uživatelům co nabídnout, je bezpodmínečně nutné zvýšit objem financování nákupu knihovních fondů. V současné době je kvalita knihovního fondu v českých knihovnách nevyrovnaná. V souvislosti s rovným přístupem k informacím by přitom měly všechny skupiny čtenářů mít k dispozici široké spektrum aktuální literatury v tištěné i digitální formě.
Prezentovat knihovny jako příjemné místo k setkávání a trávení volného času, jako prostor pro vzdělávání a osobní rozvoj. Představit četbu především dětem a mládeži jako jednoduchý způsob získávání informací, vzdělání a zábavy. Nabízet nejnovější literaturu a informační zdroje.
Vzdělávání a čtenářství se v Koncepci rozvoje knihoven věnují priority č. 9–12.
Podpora čtenářské gramotnosti u dětí má v současnosti podobu mnoha projektů, například Už jsem čtenář – knížka pro prvňáčka nebo Noc s Andersenem.
Příklady dobré komunitní práce knihoven představují např. Městská knihovna Sedlčany nebo Masarykova veřejná knihovna ve Vsetíně.