Tři pilíře Koncepce

Knihovny jako pilíře občanské společnosti a přirozená centra komunit

Zákon o veřejných knihovnách obecních z roku 1919 nařídil každé obci zřídit knihovnu. Díky tomu máme ještě dnes hustou síť čítající přes 6000 knihoven a jejich poboček. To představuje značný potenciál – knihovníci působí v místě, znají tedy dobře svou lokalitu, čtenáře a další návštěvníky i témata a problémy, která danou oblastí hýbou.

Knihovny zároveň jsou, už od dob zmíněného sto let starého zákona z časů první republiky, vystavěny na principech demokracie a úcty k názorům druhých. Proto jsou ideálním místem pro komunitní činnost, setkávání, debatování, celoživotní neformální vzdělávání i vzájemné poznávání.

Číst více

Představují snadno dostupné fórum pro tolik potřebný mezigenerační dialog, propojování lidí napříč sociálními vrstvami, menšin s většinou či začleňování hendikepovaných. Zahraniční zkušenosti dokládají nezastupitelné místo knihoven při integraci a tím pro rozvoj soudržné společnosti. V místě, kde působí knihovna, vzniká komunita, která má k sobě přirozeně blízko, lidé si dokážou vzájemně pomoci, umí společně vyjít, spolupracovat a nejsou odkázáni jen na podporu zvenčí.

Stále větší počet knihoven skutečně rozšiřuje svou činnost a působí jako vzdělávací, kulturní a komunitní centra. Dokládají to i data z analýz provedených v roce 2019. Ze stejných údajů ale vyplývá, že řada knihoven dosud žádné takové aktivity nevyvíjí, převážně ty v malých obcích. Důvodem může být chybějící cílená podpora, systém vzdělávání a metodická podpora zaměstnanců.

Cílem je, aby se do roku 2030 knihovny staly přirozenými centry občanského a komunitního života. Jejich role jako místa pro intenzivní sdružování lidí by měla být ukotvena ve strategických dokumentech na úrovni vlády i samosprávy, a občané by měli mít příležitost sami se do komunitní činnosti zapojovat a podněcovat vznik nových místních aktivit.

 
Co je potřeba dělat, aby se cíle Koncepce podařilo naplnit?

Knihovny mají příležitost kolem sebe vytvářet čilý komunitní život. Podněcovat občany k častým návštěvám, diskuzím na celospolečenská i místní témata, přirozeně spojovat obyvatele s místní samosprávou, posilovat soudržnost mezi lidmi a vzájem- nou důvěru.

Rovněž mohou významně přispívat k budování lokálního patriotismu, aby komunita kolem knihovny prohlubovala svůj vztah k místu, kde žije. Pak se probudí opravdový zájem občanů o jejich okolí, dění v místě bydliště a možnosti, jak do něj pozitivně vstupovat. K tomu je nezbytné umět pružně reagovat na potřeby lidí, intenzivně spolupracovat s dalšími místními organizacemi a institucemi. Důležité je sdílení dobré praxe mezi knihovnami, kterým se komunitní práce daří. Například ve nebo na webu Co dokáže knihovna.

Aby mohly knihovny plnit svou komunitní roli, je potřeba zajistit adekvátní prostory a technické vybavení. Neobejdou se ani bez lidí (knihovníků i dobrovolníků), kteří se celoživotně vzdělávají, umí výborně komunikovat a mají všeobecný rozhled. Podporu mohou hledat nejen u svých zřizovatelů, ale také v dalších zdrojích financo- vání, využít mohou například dotační výzvy nadací a fondů, pro nová témata vzdělávání knihovníků je otevřen dotační program Ministerstva kultury VISK2.

Komunitní role knihoven bude v rámci advokačních aktivit oborových spolků a sdružení zahrnuta do strategických materiálů státní správy. Zároveň se každá knihovna snaží o to, aby byla součástí strategických dokumentů své obce.


Kde se k úspěšné komunitní práci můžete inspirovat?

 

Knihovny jako vzdělávací a vzdělanost podporující instituce

Knihovny jsou ze své podstaty místem vzdělanosti. O knihovnách jako vzdělávacích institucích hovoří už zmíněný knihovní zákon z roku 1919. „Na doplnění a prohloubení vzdělanosti všech vrstev obyvatelstva zřizovány buďte,“ píše se v něm.

Dnešní role knihoven je v oblasti vzdělávání obyvatelstva ještě mnohem závažnější. Zdaleka už nevystačíme po celý život s tím, co jsme se naučili po dobu školní docházky. Lidé se vzdělávají celoživotně a síť knihoven jim v tom pomáhá. Platí, že vzdělaná společnost je prosperující společnost. K tradiční podpoře čtenářství a gramotnosti se s knihovnami dnes už přirozeně pojí i důraz na práci s informacemi a digitálními technologiemi.

Číst více

Role knihoven je zásadní pro vědu a výzkum. Ze spolupráce s nimi však mohou profitovat také žáci, studenti a jejich učitelé či profesoři. Právě spojení knihovník – učitel ale častokrát vázne. Někdy je na vině nezájem vedení škol, jindy rozsah a kvalita nabídky ze strany knihovny. Co se pokusit zjistit, jaké potřeby učitelé mají a jak jim knihovna může pomoci? Nabídku pro žáky a studenty může knihovník tvořit společně s učitelem.

Slabinou je i nízké povědomí širší veřejnosti o množství zdrojů, které knihovny nabízejí. Lidé se často obracejí spíše na volně dostupné prameny na internetu, místo aby se spolehli na knihovnu, která jejich vědomosti a dovednosti může v řadě směrů pomoci rozvinout. Zvýšit povědomí o tom, co knihovny a knihovníci umějí, lze třeba díky celoživotnímu vzdělávání. Mnohde se mu věnují, i když chybí jeho zákonné koncepční vymezení.

Vize pro příští desetiletí vidí knihovny v roce 2030 jako instituce, kam lidé míří, pokud se chtějí celoživotně vzdělávat, prohlubovat své znalosti a kompetence. K tomu jim knihovníci mohou nabízet takové vzdělávací kurzy, které jsou pro občany v jejich lokalitě smysluplné a podnětné. Je obohacující, pokud dramaturgie programů vychází ze skutečných potřeb lidí, kteří bydlí v okruhu dané knihovny. Pro zajištění vhodných kurzů mohou knihovny spolupracovat s místními institucemi a partnery.

Koncepce vyzdvihuje také spolupráci knihovníků s pedagogy. A to takovou, díky které se žáci a studenti mohou v knihovnách vzdělávat nejen v oblasti literatury, ale také v rámci průřezových témat a klíčových kompetencí, jak je určuje Rámcový vzdělávací program.

 

Kde vidí Koncepce příležitosti rozvoje?

Knihovny posílí svou vzdělávací roli. Při tvorbě nabídky jim pomáhá sledování zájmu lidí o témata a obory a následné přizpůsobení kurikula celoživotního vzdělávání. Rovněž je dobré udržovat kontakty se všemi relevantními školami a dalšími zainteresovanými institucemi v lokalitě, v níž daná knihovna sídlí. Vzniknou kvalitní vzdělávací akce pro cílové skupiny, včetně uživatelů se specifickými potřebami.

Narůstající edukační roli by knihovny měly přizpůsobit výběr svých zaměstnanců, ale i jejich profesní růst. V knihovnách budou vznikat pracovní pozice pro specialisty na vzdělávání. Zaměstnanci se budou rozvíjet ve schopnosti učit druhé. Metodickou a jinou podporu v tomto směru poskytují Národní knihovna ČR, krajské knihovny a knihovny pověřené výkonem regionálních funkcí. Sledování aktuálního dění v oboru a měnící se požadavky na zaměstnance knihoven v souvislosti s proměnou služeb usnadní, pokud je knihovna členem některého z oborových sdružení. Například Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR, Sdružení knihoven, Asociace knihoven vysokých škol a dalších.

Knihovny budou podporovat školy a další vzdělávací instituce, například tím, že jim poskytnou přístup k odborným zdrojům. Mohou jim také nabídnout prostory pro výuku. Jinými slovy: žáci a studenti přijdou do knihovny, aby zažili jiný styl výuky, v jiném prostředí a s jinými dostupnými prameny.

Knihovny budou dále usilovat o propojování formálního a neformálního vzdělávání. Podmínky pro zlepšení spolupráce knihoven se školami všech stupňů i dalšími vzdělávacími institucemi by mělo podpořit zanesení knihoven do meziresortních strategií, zejména do dokumentů ministerstev školství a kultury.

 

Knihovny jako správci kulturního a znalostního bohatství

Knihovny jsou nepochybně jedním z pilířů naší kultury a identity. Jejich tradičním posláním je trvale uchovávat a zpřístupňovat své fondy, v nichž se skrývá značná část kulturního dědictví a znalostního bohatství.

Dnes nejde jen o fyzické dokumenty: knihy, noviny, časopisy, mapy, pohlednice nebo zvukové nahrávky. Čím dál víc roste i objem uložených digitálních dat, ať již vzniklých digitalizací stávajících fyzických předmětů, tak těch, které už přímo vznikly v prostředí jedniček a nul (tzv. e-born dokumenty).

Číst více

Právě proměnlivý svět digitálních médií nabízí nové příležitosti v oblasti jejich dlouhodobého uchování a zpřístupnění. Knihovny se mění v kurátory, kteří cíleně procházejí virtuální prostor a hledají v něm hodnoty ke zpracování a uložení pro budoucí využití bez ohledu na působení času a změny způsobené technologickým vývojem.

Knihovny nejen uchovávají, ale také jsou aktivní součástí českého literárního a literárněvědného života, cíleně podporují knižní scénu a její autory provozováním literárních center, čtenářských klubů, ale i podporou vzájemného setkávání spisovatelů a čtenářů.

Knihovny mohou též inspirovat a pomáhat vzniku zcela nových autorských děl. Stačí kreativním lidem nabídnout podmínky pro tvorbu a rozvoj talentu. Vytvořením literární dílny, koutku pro tvorbu videí či komponování hudby. Důležitým momentem je rovněž sdílení znalostí a tvůrčí energie prostřednictvím setkávání podobně založených lidí.

 

A kam nová Koncepce knihovny posouvá?

Vize 2030 představuje knihovny jako inspirativní a podnětná místa. Tvůrčím lidem poskytují zázemí, vybavení, dostatečné informace, ale i prostor pro setkávání a spolupráci. Stejně tak propojují autory se čtenářskou veřejností.

Knihovny budují multifunkční prostory s potřebným vybavením, které budou veřejnosti sloužit ke kreativnímu trávení volného času. Jsou rovněž vybaveny nejno- vějšími technologiemi, které uživatelům umožní rychlý, bezpečný a příjemný přístup k informacím a dílům současné kultury. Finanční podporu mohou knihovny získat v rámci dotačního programu VISK3, metodickou podporu poskytuje Metodické centrum pro výstavbu a rekonstrukci knihoven.

Kromě materiálního zázemí rozvíjí kulturní a kreativní roli knihoven kompetentní zaměstnanci. Pracují v nich lidé, kteří se vzdělávají, sami jsou tvůrčí a nebojí se své nápady uplatnit v praxi.

Zároveň by ale knihovny neměly zapomínat na svou tradiční roli: shromažďovat, zpracovávat, dlouhodobě uchovávat a přívětivě zpřístupňovat kulturní a vědecké dědictví. A to jak fyzicky, tak digitálně. V roce 2030 jsou veřejností vnímány jako garanti dlouhodobého uchování kulturního dědictví a autenticity informace bez ohledu na pomíjivost jejího zdroje. Shromažďují tradiční, digitalizované i počítačově vytvořené dokumenty. Hustá síť knihoven, ale i dalších paměťových institucí, by měla napomoci tomu, aby se uživatelé ke kýženému obsahu dostali jednoduše, rychle a v přívětivé podobě bez ohledu na velikost nebo typ knihovny.

S dlouhodobým uchováváním dokumentů souvisí kapacita našich předních knihoven. Proto v plánech do příštích let již tradičně figuruje stavba nové budovy Národní knihovny, nového depozitáře Moravské zemské knihovny a nových budov Moravskoslezské vědecké knihovny a Vědecké knihovny v Olomouci.

Kde už dělají inspirativní kulturní projekty?

Chci vědět víc

Další dokumenty najdete na webu IPK.

V angličtině: plnou i zkrácenou verzi Koncepce rozvoje knihoven naleznete zde.

Své dotazy či náměty můžete posílat na mail koncepce@knihovna.cz