Stávající Koncepce rozvoje knihoven byla vytvořena „na léta 2021–2027, s výhledem do roku 2030“. Vzhledem k turbulentním technologickým i společenským změnám považuje Ústřední knihovnická rada za podstatné, aby od roku 2028 měly knihovny novou koncepci.
Koncepce je základním zastřešujícím strategickým dokumentem Ministerstva kultury ČR, která určuje směřování rozvoje oboru. Právě s ohledem na jeho význam a potřebu najít oborovou shodu nad řadou otázek byly přípravné práce vzniku koncepce pro období 2028+ zahájeny už na jaře 2026.
Na rozdíl od stávající koncepce je proces tvorby koncepce nové rozdělen do dvou fází:
- Design procesu zpracování koncepce (probíhá v roce 2026)
- Samotná tvorba koncepce (bude probíhat za široké účasti odborné obce v roce 2027)
Fáze 1: Design procesu pro tvorbu koncepce
Smyslem této fáze je zodpovědět otázku, JAK nová koncepce vznikne. Návrh postupu vzniká v rámci projektu Design procesu zpracování Koncepce rozvoje knihoven v ČR na období po roce 2027 (řešitel: Středočeská vědecká knihovna v Kladně), financovaného Ministerstvem kultury ČR z dotačního programu VISK 1, v úzké kooperaci s Ústřední knihovnickou radou.
Design procesu zpracovává společnost Culture & Arts Planning pod vedením uznávané expertky na kulturní plánování Olgy Škochové Bláhové. Na zpracování se podílí pracovní skupina schválená Ústřední knihovnickou radou ve složení Michal Fojtík (MK ČR) Libuše Nivnická (předsedkyně ÚKR), Tomáš Foltýn (NK ČR) Tomáš Řehák (SDRUK), Roman Hájek (SKIP), Michaela Mrázová (Knihovnický institut), Petr Kuneš (NTK), Pavlína Mazáčová (KISK MUNI) a Martina Košanová (NK ČR).
Co v této fázi vznikne:
- Popis procesu vzniku koncepce (definuje role jednotlivých aktérů, odpovědnosti, pořadí kroků atd.)
- Rámec analytické a návrhové části koncepce (definuje, jaké otázky by koncepce měla adresovat, jaké analytické podklady je třeba shromáždit, jak by měla vypadat její struktura)
- Plán participace (definuje, kdo, kdy a jak by se měl zapojit do práce na dokumentu)
Fáze 2: Samotná tvorba koncepce
Cílem je, aby nad výsledným dokumentem byla široká odborná shoda a aby podle něj šlo řídit jednotlivé strategické kroky.
Základní principy:
- aktivní zapojení klíčových aktérů napříč knihovnictvím a typy knihoven,
- široká a řízená participace – do tvorby koncepce by v tvůrčí, navrhovací nebo konzultační roli mělo být zapojena široká škála aktérů (včetně těch mimo svět knihoven); řízená znamená, že víme, koho, na co a proč se chceme zeptat a v čem je to pro koncepci podstatné,
- postup v souladu s metodickými pokyny Ministerstva pro místní rozvoj pro psaní strategických a koncepčních dokumentů,
- jasně stanovený koordinátor procesu vzniku.
Kdo má co na starost
- Ministerstvo kultury ČR zadává vytvoření koncepce a jeho zástupci jsou po celou dobu součástí procesu,
- Ústřední knihovnická rada je řídicím, rozhodovacím orgánem a garantem celého procesu,
- Knihovnický institut NK ČR plní roli koordinátora a metodického vedení,
- vy 🙂 – ať už v roli členů expertních skupin, nebo jako zdroje informací, konzultanti či ověřovatelé správnosti úvah v rámci participace
Harmonogram práce na nové koncepci
Proběhlo
- duben 2026: ve VISK 1 schválen projekt Design procesu zpracování Koncepce rozvoje knihoven v ČR na období po roce 2027
- květen 2026: vzniká kostra postupu pro Fázi 1
- červen 2026: Ústřední knihovnická rada schvaluje postup pro Fázi 1 a ustavuje pracovní skupinu
- červenec–srpen 2026: schůze pracovní skupiny, diskuse o designu procesu tvorby koncepce
- září 2026: představení dosavadního postupu na konferenci Knihovny současnosti 2026
Proběhne
- 16. 10. 2026: závěrečné setkání pracovní skupiny
- říjen 2026: finalizace dokumentů k předložení Ústřední knihovnické radě
- 10.–11. 2026: zasedání Ústřední knihovnické rady
- prosinec 2026: finalizace Fáze 1
- leden/únor 2027: zadání tvorby koncepce dle stanoveného postupu
- 1Q–2Q 2027: sběr analytických podkladů (+ participační aktivity)
- 3Q–4Q 2027: práce na návrhové části koncepce včetně (+ participační aktivity)