Rubriky
Aktuálně Digitální gramotnost

Nadace OSF pomáhá knihovnám s tématem digitální gramotnosti a se zapojením do digitalizace státu

V lednu letošního roku spustila Nadace OSF sérii setkání, která měla za cíl posílit roli knihoven v digitální transformaci státu. Digitalizace státní správy se stala prioritou na vládní úrovni a  Digitální gramotnost byla zvolena jako následující téma rozvoje knihoven.

Knihovny si uvědomují svůj potenciál v možnosti zapojení se do dění v oblasti digitalizace státu a roli, kterou mohou nést ve zlepšování digitálních kompetencí občanů a zamezování širšímu digitálnímu vyloučení určitých skupin. Orientovat se v tématu, které zahrnuje státní i soukromý sektor a dotýká se každého občana, však není jednoduché. I proto vznikla série pracovních setkání od Nadace OSF s cílem pomoci knihovnám nalézt jejich roli v digitalizaci Česka a definovat jejich potřeby a možnosti směrem ke státu a zřizovatelům, tak aby se mohly v budoucnu stát strategickými partnery státu v oblasti digitalizace.

Setkání, kterých se účastnila skupina přibližně 15 knihovníků z knihoven napříč Českou republikou, se nevěnovala pouze samotné digitalizaci státu, ale také například problematice digitálního vyloučení nebo digitální gramotnosti jako takové. Jednotlivé problémy byly zastřešeny přednáškami odborníků a aktivním zapojením knihovníků skrze workshopy. Účastníci cyklu se potkaly celkem pětkrát, osobně na úvodním a závěrečném setkání a třikrát v online prostředí.

Jak setkání probíhala?

První setkání proběhlo 18. ledna 2024 v Ústřední knihovně v Praze a postaralo se o seznámení skupiny. Tematicky se setkání věnovalo především otázce digitálního vyloučení a účastníci se také utvrdili v důležitosti aktivního působení knihoven v oblasti digitalizace. Setkáním provázely odborné výstupy – Josef Šmída z Nadace OSF uvedl problematiku digitálního vyloučení, další perspektivu přinesla Adriana Dergam z Výboru pro lidská práva a moderní technologie, Sarah Komasová odprezentovala výsledky analýzy STEM a Andrej Doubek z Česko.Digital představil projekt Digitální inkluze, který rovněž cílí na pomoc digitálně vyloučeným skupinám. V druhé části setkání se diskutovalo o tom, s jakými skupinami ohroženými digitálním vyloučením se setkáváme v knihovnách a co knihovny potřebují, aby mohly vyhovět potřebám těchto návštěvníků. Mnohokrát také zaznělo, že i přes pokračující digitalizaci nesmí být opomínáno “právo na analog”, právě i kvůli potenciální diskriminaci digitálně vyloučených skupin.

Druhé setkání již proběhlo online a věnovalo se digitální transformaci státu. Zástupce ředitele Digitální a informační agentury (DIA) Petr Kuchař představil plány v oblasti digitální transformace a projekty, které má DIA na starosti (např. Portál občana, Identita občana nebo nové eDoklady). Své odborné zkušenosti sdíleli také Michal Bláha z Hlídač státu, Eva Pavlíková z Platformy Byro a Ervín Hausvater z Participation Factory. Workshopová část byla rovněž věnována roli knihoven v digitální transformaci státu, řešily se potřeby knihoven a klíčoví stakeholdeři v oblasti plánované spolupráce.

Třetí setkání se opět vrátilo k fenoménu digitálního vyloučení, tentokrát se zaměřilo na příklady práce s konkrétními skupinami. Jan Vobořil nastínil, jakým problémům čelí senioři při využívání datových schránek či digitální identity dle zkušeností organizace IURE, Michal D. Jettmar z organizace RUBIKON Centrum předal hodnotné zkušenosti z realizace vzdělávacího modulu k digitální gramotnosti v českých a slovenských věznicích a  Karel Čapka z Maltézské pomoci mluvil o tom, jak se vypořádávají se specifickými potřebami seniorů při využívání digitálních technologií v jejich kurzech. V závěru setkání proběhl brainstorming konkrétních bodů, na které by knihovny měly klást důraz při práci s digitálním vyloučením.

Tématem čtvrtého setkání byly role a metody práce knihoven v oblasti digitálního vyloučení. O zkušenosti se vzděláváním seniorů se podělil Ondřej Hlavín z Centra Elpida, naopak na využívání technologií mladistvými byl zaměřený vstup Markéty Homolkové z Replug me a o designu digitálních služeb promluvil Roman Sellner Novotný z KISKU, který představil studentský projekt. Dále pokračovala také práce na odborných výstupech.

Závěrečné páté setkání proběhlo 18. března v Národní knihovně. Na programu bylo především uzavřít a shrnout proběhlý cyklus setkání a zároveň se pobavit o budoucím směřování. Dopoledne měla krátký vstup Jolana Pastyříková z DIA a od přítomných zazněly také četné pozvánky na blížící se události týkající se tématu Digitální gramotnosti a Digitalizace státu, které by neměly nikomu uniknout. Mezi zmiňovanými akcemi byl například právě seminář Digitální služby státu v knihovnách  se zástupci DIA, který proběhne 15. dubna.

Hlavní náplní dne byla práce v menších skupinách. Ty se zaměřily na několik hlavních okruhů, které vyplynuly z předchozích setkání. Řešilo se např. jak téma digitalizace dále komunikovat směrem ke knihovnám i k veřejnosti, kde sehnat potřebné finance nebo co je zapotřebí k vytvoření funkční metodiky, kterou by mohly knihovny využívat. I během závěrečného setkání ovšem vyvstaly další otázky a na konkrétní odpovědi k zapojení knihoven do digitalizace státu si budeme muset ještě nějaký čas počkat. Část účastníků cyklu (nyní obohacená o zkušenosti mnohých odborníků) by se měla tématu i nadále aktivně věnovat. Snad i v nějaké další spolupráci s Nadací OSF.

Nyní už máme k dispozici výstupy zpracované Nadací OSF, které si  můžete projít zde