Na webových stránkách Hospodářské komory ČR se minulý týden objevil nový návrh Státní kulturní politiky 2026-2030+ předložený Ministerstvem kultury ČR (MK ČR) v čele s aktuálním ministrem Otou Klempířem. To vyvolalo ohlasy napříč kulturní obcí, jelikož má tento návrh nahradit stejnojmenný dokument schválený na podzim roku 2025, tedy ke konci předchozího vládního období a vedení resortu ministrem Baxou. Platnost Státní kulturní politiky z pera předchozí vlády, která je narozdíl od nového návrhu k nalezení na stránkách MK ČR, má být se schválením nového dokumentu zrušena.
„Předchozí Státní kulturní politika byla schválena v závěru předchozího volebního období. Její implementace měla být následně rozpracována prostřednictvím samostatného akčního plánu. Současná vláda považuje za vhodné předložit nový strategický dokument odpovídající jejím programovým prioritám a navazující implementační rámec připravit v návaznosti na jeho schválení.
Z důvodu zachování jednoznačného strategického rámce je současně navrženo zrušit usnesení vlády, kterým byla schválena předchozí Státní kulturní politika, včetně navazujících úkolů uložených k její realizaci.“ (viz Předkládací zpráva na stránkách Hospodářské komory ČR).
Z různých stran napříč odbornou veřejností se navíc ozývá, že představitelé profesních spolků a další zástupci kulturních organizací, sdružení ad. o přípravě nového návrhu vůbec nevěděli nebo jim bylo tvrzeno, že aktuálně žádný nevzniká, a k procesu jeho příprav nebyli přizváni. Vztaženo přímo na knihovnictví, nový návrh MK ČR zaskočil také Ústřední knihovnickou radu, která je jeho poradním orgánem (čtěte více např. v článku na iROZHLAS). Vypadá to, že nová Státní kulturní politika vzešla narozdíl od té předchozí, která vznikala za účasti odborníků z kulturního a kreativního sektoru, pouze z rukou interní odborné rady, kterou tvořili výhradně zaměstnanci ministerstva (Český rozhlas).
Nový dokument je zásadně stručnější co se rozsahu textu týče a při zběžném pročtení jsou patrné rozdíly v některých bodech, přestože část priorit mají oba texty společnou. Klempířův návrh přizpůsobený plánům současné vlády vyznívá jako více pragmaticky a ekonomicky orientovaný, jsou v něm vyzdvihovány ekonomické přínosy kultury a možnosti jejího širšího propojení s turismem. Vypadává z něj naopak důraz na význam podpory mediální gramotnosti, úsilí o rozvoj inovativní edukace a snaha o přímý průnik umění do školství. Ve srovnání s Baxovým návrhem se ten Klempířův jeví jako pojetí „tradičnějšího“ přístupu ke kulturním institucím, kdy zásadně vyzdvihuje jejich paměťovou funkci a kulturnímu dědictví a identitě věnuje celý samostatný pilíř. Hovoří také přímo o některých finančních požadavcích, konkrétně o požadavku na navýšení rozpočtu ministerstva o 3,42 miliardy korun pro rok 2027.
Další rozdíly můžete případně srovnat sami po pročtení obou dokumentů a utvořit si na situaci vlastní názor:
→ Nový návrh Státní kulturní politiky 2026-2030+
→ Předchozí Státní kulturní politika 2026-2030+
V tuto chvíli kulturní obec a další organizace vznášejí zásadní připomínky k předloženému dokumentu a vyzývají MK ČR k dalšímu jednání.