Polovina srpna 2020 znamenala schválení nové Koncepce rozvoje knihoven pro léta 2021 až 2027 s výhledem do roku 2030. Strategický dokument vláda odsouhlasila, o budoucnost českého knihovnictví je tak postaráno. A nastává čas ohlédnout se za předchozí Koncepcí, která platila mezi roky 2017 a 2020. Co přinesla?
Materiál schválený v listopadu 2016 se zaměřil na osm prioritních oblastí: knihovny ve
virtuálním prostředí, knihovny jako otevřená vzdělávací, kulturní, komunitní a kreativní centra, na budování jejich fondů a informačních zdrojů i na trvalé uchování tradičních dokumentů. Dále na výstavbu knihoven, podporu jejich ICT infrastruktury, vzdělávání pracovníků, systém hodnocení a marketing veřejných knihovnických a informačních služeb či roli knihoven jako vědecko-výzkumných institucí.
Cílem této Koncepce byly lepší knihovnické a informační služby pro odbornou i širokou
veřejnost. Knihovny se díky ní dále proměňovaly na instituce, které nenabízejí pouze tradiční služby, ale jdou s dobou: zejména v postupné (i když mnohdy obtížné) metamorfóze z půjčoven knih na moderní vzdělávací, kulturní, komunitní a kreativní centra.
Dokument zdůrazňoval hlubší spolupráci mezi knihovnami, nutnost debaty jak s uživateli, tak se zřizovateli. Na jeho základě se zlepšovalo vzdělávání knihovníků a vznikala nová metodická centra pro usnadnění jejich práce.
Buďme ale konkrétnější a ukažme si několik projektů, které se díky Koncepci pro roky 2017 až 2020 podařilo úspěšně realizovat.
Stavíte knihovnu? V Brně poradí, jak na to
Vzrůstající potřebě modernizovat a měnit knihovny jde naproti Metodické centrum pro výstavbu knihoven, které vzniklo při Moravské zemské knihovně v Brně
(https://mcvrk.mzk.cz/). Zájemcům o revitalizaci stávající, nebo stavbu zcela nové budovy ochotně pomáhá radou, osobní návštěvou či konzultací. A to od prvotního plánování proměny knihovny, přes shánění financí, volbu vhodných architektů, až po nákupy mobiliáře a jeho využití v prostorách knihovny.
Centrum spolupracuje s Fakultou architektury VUT v Brně, Českou komorou architektů, ale též se Svazem měst a obcí nebo Národní sítí Zdravých měst. Pořádá také přednášky, semináře a workshopy. Jedním z užitečných nástrojů je online kurz Komunitní knihovnou krok po kroku, který knihovníky učí, proč a jak by měli svou knihovnu proměnit v tepající srdce komunity.
Když selže trh
Další projektovou „hvězdou“ uplynulých čtyř let je zpřístupnění děl nedostupných na trhu v Národní digitální knihovně (https://dnnt.nkp.cz/knihovny.html). Ta čtenářům nově nabízí online přístup k dílům, která sice stále jsou chráněna autorským zákonem, ale nedají se už běžně koupit v obchodech či antikvariátech. Je tak možné číst plné texty děl vydaných do roku 1989, později to bude umožněno až do let 2007, potažmo 2009 (pro periodika). Projekt rovněž obsahuje plné texty dokumentů, které již nejsou chráněny autorským právem.
Služba je poskytována na základě licenční smlouvy Národní knihovny s kolektivními správci DILIA a OOA-S. Uživatelé mohou plné texty číst buď na terminálech přímo v budovách knihoven, nebo z domova prostřednictvím vzdáleného přístupu. Podmínkou je, aby čtenář byl registrován v některé z knihoven a aby tato instituce měla uzavřenou smlouvu s Národní knihovnou. V současnosti mají přístup do projektu hlavně uživatelé knihoven a institucí, které se zapojily do Národní digitální knihovny pro studenty vysokých škol. Postupně se však budou zapojovat i další knihovny, například krajské.
Jedna brána do všech knihoven
Díky minulým Koncepcím vznikl také portál Knihovny.cz, který si vytkl ambiciozní cíl umožnit čtenářům přístup ke službám českých a moravských knihoven z jednoho místa, odkudkoli a kdykoli (https://www.knihovny.cz/Portal/Page/o-portalu). Na webu lze prohledávat katalogy všech zapojených knihoven, jejichž počet postupně roste. Knihy lze nejen hledat, ale také si je rezervovat, objednat ze skladu, prodloužit si výpůjčku nebo zaplatit poplatek.
Další služby se připravují. V budoucnu tak bude možné přes portál vyřídit meziknihovní
výpůjčku či trvalé zasílání dokumentů v elektronické i tištěné podobě. Cílem samozřejmě je, aby se do projektu zapojily všechny knihovny v České republice a portál se tak přiblížil západoevropskému trendu a projektům známým z Finska, Dánska, Švýcarska či Nizozemí.
Více času na čtenáře díky jednotné katalogizaci
Poslední dvě iniciativy jdou za Městskou knihovnou v Praze. Díky projektu CENTRAL
(www.mlp.cz/central) šetří ostatním knihovnám v republice čas, který by jinak strávily
katalogizací beletristických novinek vycházejících u největších nakladatelství na českém
knižním trhu. Takto jsou knihy zpracovány právě v pražské městské knihovně a katalogizační záznamy si ostatní bibliotéky v republice mohou stáhnout přes Souborný katalog ČR (SKC) nebo Českou národní bibliografii (ČNB). Ušetřený čas pak mohou věnovat dalším smysluplným aktivitám, třeba práci se svými čtenáři.
Projekt byl spuštěn v dubnu 2019, daří se ho realizovat v těsné spolupráci s Národní knihovnou ČR a s finanční podporou ministerstva kultury. Jak funguje? Městská knihovna v Praze nečeká na povinný výtisk, ale kvůli zrychlenému zpracování záznamů rovnou kupuje dva exempláře od každého beletristického titulu. Snaží se je přitom od vydavatelů a distributorů získat bezprostředně po vydání. Poté vytváří úplný jmenný i věcný záznam podle standardů, obohacený navíc o anotaci. Po jmenné a věcné katalogizaci se záznam neprodleně vystaví v ČNB a SKC, odkud si ho může stáhnout jakákoli knihovna.
Hledání magických čísel
Při debatách se zřizovateli, z nichž někteří vidí knihovnu jako příležitost k dalším finančním škrtům, se vyplatí znát vlastní cenu. Respektive umět odpovědět na otázku, jestli se knihovna „vyplatí“. Najít odpověď pomáhá společná iniciativa Městské knihovny v Praze, Univerzity Pardubice a Univerzity Mateja Bela v Banské Bystrici. Projekt ROI (Return Of Investment) vypočítává návratnost investic do jinak neocenitelných služeb knihoven (https://www.mlp.cz/cz/o-knihovne/roi/).
Vstupní data poskytli sami čtenáři několika knihoven, kteří v dotaznících vyplnili, kolik jim knihovna „ušetří“ peněz na jednu návštěvu. Získané údaje se napříč republikou příliš nelišily, proto řešitelům poskytly dostatečný odrazový můstek pro další analýzy. Takže třeba jedna koruna vložená do vsetínské knihovny ročně „vydělá“ dalších 9,5 koruny. V pražské městské knihovně přinese každá investovaná koruna rovnou pětikorunu svému čtenáři.
Ve spolupráci s Univerzitou Pardubice navíc Městská knihovna v Praze pořádá odborné
semináře a workshopy, na nichž se zájemci z jiných knihoven dozvědí, jak vypočítat efektivitu svého provozu, tedy jakési „magické“ číslo.
Autor textu: Tomáš Tománek