JEDENÁCTERO POHÁDEK O PR / Pohádka druhá: Od paní sousedky k velkému množství lidí

Z cyklu JEDENÁCTERO POHÁDEK O PUBLIC RELATIONS Věry Ondřichové, který vychází v časopisu Čtenář, a který zde s laskavým svolením redakce publikujeme. Tentokrát o plánu a záměru.

PLANZAMER

Chci-li zcela záměrně zapracovat na svém vztahu s paní sousedkou, mám k dispozici řadu možností, jak to udělat. Zdravím, povídám si, nabízím pomoc, činím drobné laskavosti. A protože nechci nic ponechat náhodě a své děravé paměti, udělám si plán, který následně naplňuji:

1. leden – zajít s nějakým cukrovíčkem nebo lahví a popřát hodně štěstí do nového roku, vyptat se na zdraví,
1. týden v lednu – až se potkáme na zahradě, vyptám se, jestli a jak mám chystat záhonky. Nabídnu, jestli něco nechce přivézt z města, jsem tam denně.
15. leden – nabídnu, jestli nechce staré ročníky dámských časopisů, co mám po mamince,
3. týden v lednu – klepnu na ni, přinesu nasušené pečivo pro králíky,
4. týden – pozvu ji, ať se zastaví, jestli tu bude mít na pololetky pravnoučata. Určitě si ráda pohrají s mými dětmi.

Takový plán si udělám na celý rok. Některá data jsou jasná – Vánoce, Velikonoce, narozeniny nebo svátek, slavnosti na vsi, to vše jsou jasné příležitosti k práci na našem vztahu. A protože mi to nestačí a chci toho dělat víc, doplním to dalšími věcmi a určím si, kdy se do nich pustím. Je to plán, takže když paní odjede do lázní a nemohu za ní zajít, nic se neděje. Posunu návštěvu jinam. Náhodná setkání a povídání u plotu si naplánovat nemohu. Ale to nevadí. Vím, co je mým cílem a ráda takové náhody využiju. Plán je pro to, abych něco dělala i tehdy, když mi náhoda nepomáhá. Ne pro to, abych se ho slepě držela.

Takhle asi nikdo z nás na vlastních vztazích s jiným člověkem nepracuje. Organizace by ale měla. Vztahy mezi organizaci a jejím okolím totiž vzniknou a budou se vyvíjet tak jako tak – ať záměr a plán máme, či ne. Plánujeme pro to, abychom nad tím měli aspoň nějakou míru kontroly.

Lidí v okolí knihovny je ale velké množství. Kdyby byl svět ideální a měli jsme neomezeně peněz a sil, udělali bychom si pro každého jednotlivce, s kterým máme nějaký kontakt, záměr a plán. Jsou-li jich tisíce nebo desítky tisíc, musíme si určit, kteří lidé nebo skupiny jsou pro nás v daném období nejzásadnější. Jaké je naše poslání? Jaká je vize pro následující období? A prostřednictvím koho se naplnění vize nejvíc přiblížíme? Důležití tak pro nás mohou být představitelé města, učitelé základních a středních škol, rodiče pubertálních dětí, puberťáci nebo mladí dospělí, maminky předškoláků a podobně. Obvykle se nám podaří definovat takových skupin víc. Každá z nich si zaslouží vlastní popis záměru “kam chceme v následujích třech letech dovést tento vztah?” a vlastní plán “akcí” na nejbližší rok. Jak rok postupuje, děláme si podrobnější a konkrétnější plán na nejbližší měsíce.

Jak přijdeme na to, co má plán vlastně obsahovat?

Nejlepší je představit si zase model “paní sousedka” – jak poznáme, co pěkného můžeme udělat pro ni? Pozorujeme, posloucháme a ptáme se. S lidmi v okolí knihovny je nejlepší udělat totéž. Nesestavovat dotazníky, aspoň ne v první fázi, ale pozvat na půlhodinu u kávy postupně 3 – 5 maminek na mateřské, učitelů, puberťáků. Snažit se pochopit, co je zajímá, co řeší, v čem by jim mohla být knihovna nápomocna, co by jim ulehčilo příchod do ní nebo orientaci v ní.

  • Už jste tady někdy byla?
  • Jak je to dlouho?
  • Co vás sem tehdy přivedlo?
  • Co by vás sem přivedlo nyní?
  • Zaujal by vás tento leták? Co říkáte na čas začátku?

Ptejte se otevřenými otázkami. Nechte chvilku viset ve vzduchu ticho. Zapisujte si všechno, doptávejte se dál, když vás něco zaujme. Na konci  hovoru budete daleko schopnější vcítit se do člověka na druhé straně. Na základě toho pak zformulujte, co vaše knihovna má pro lidi této skupiny znamenat. Sdělení formulujete pro sebe – to je ten zmiňovaný záměr.

Maminka na mateřské - výstupy z rozhovoru

Maminka na mateřské – výstupy z rozhovoru. Autor: Eva Kotlandová

Zformulovaný záměr:

Knihovna chce být pro maminky na mateřské místo přátelského kontaktu. Chce jim pomoct najít směr dalšího profesního rozvoje po mateřské a v průběhu mateřské nabízet pomoc se sebevzděláním v obecnějších oblastech jako je např. finanční gramotnost, znalost cizích jazyků, podnikání a pod.

Konkrétní akce – nápady:

  • možnost využívat klubovnu
  • jednou za měsíc profesní poradenství s odborníkem
  • vznik klubu lidí, co se učí anglicky – výměna tipů na učební pomůcky, cizojazyčné knihy, filmy
  • jednou za měsíc dětský koutek s hlídáním pro maminky, které chtějí zkonzultovat svůj profesní životopis s odborníkem
  • nabídka dobrovolnické práce v dětském odd. knihovny jako doplnění praxe

Plán – co opravdu uděláme – příklady:

leden: oslovit odborníka na profesní poradenství, propagovat klub anglického jazyka, domluvit v Deníku text na téma, co může maminka všechno dělat v  naší knihovně
únor: propagovat profesní poradenství, nabídnout na FB možnost dobrovolnické praxe v dětském odd.
březen:

—-

Přečtěte si další z pohádek o PR:

Nechcete si cyklus článků o PR číst se zpožděním? Objednejte si předplatné Čtenáře – měsíčníku pro knihovny.